"Zákon nevyvolal ani pohromu, ani nevedl k automatickému usmrcení na přání, jak se někteří obávali," míní Marc Englert, člen komise bdící nad uplatňováním eutanázie. Předseda komise Wim Distelmans ujišťuje, že Belgie se ani nestala terčem "turistiky za eutanázií".

Asistovaných sebevražd je prý mnohem více

U komise lékaři zatím nahlásili 170 případů, kdy pomohli pacientovi k sebevraždě, avšak profesor Englert v listu Le Soir odhaduje skutečné číslo na 400 až 500 případů. Podobně totiž byla i v Nizozemsku, které eutanázii již delší čas umožňuje, hlášena v roce 1990 podle odhadů jen necelá pětina případů a i o deset let později jen 54 procent odhadovaného počtu.

Starší lékaři eutanázii tají

Předpokládá se, že zatajovat kontroverzní zákrok mají sklon zejména starší lékaři, obávající se reakce okolí. K legální eutanázii se totiž používají velmi zřídka užívané přípravky na bázi anestetik, takže lékárníkovi je hned jasné, co se děje. Při utajeném zákroku, za pomoci morfia či koktejlu prášků, však hrozí, že lékař nebude myslet jen na pacientův odchod ze života, ale i na to, jak se vyhnout případnému obvinění.

Eutanázie umožňuje důstojnější smrt

"Řečí čísel se eutanázie může zdát okrajovým problémem, ale jde o nejzávažnější případy nejhoršího utrpení a nejkrutějších bolestí. Nemůže být okrajové, když se umožní několika stovkám lidí dočkat se klidnějšího a důstojnějšího konce," říká profesor Englert.

Belgie loni následovala Nizozemsko a jako druhá země na světě umožnila legální eutanázii. Zákon byl přijat v květnu a v platnost vstoupil 23. září.