„Ochlazování jádra planety vedlo k jejímu sražení a data ze sondy naznačují, že celkové zmenšení je nejméně o třetinu větší, než se odhadovalo,“ řekl Sean Solomon z Carnegieho institutu ve Washingtonu. Studie publikované v žurnálu Science uvádějí, že proces ochlazování posiluje také magnetické pole planety.

Sonda Messenger (Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging) se ocitla 200 kilometrů od povrchu Merkuru počátkem roku. Od třetího přeletu Marineru 10 to byl první bližší pohled na planetu za posledních 33 let. Přelet Messengeru byl první z plánovaných tří, po nichž by měla sonda v roce 2001 vstoupit do oběžné dráhy Merkuru.

Jen pár dní poté, co se Messenger dostal do blízkosti planety, oznámili vědci, že byla prokázána vulkanická aktivita na planetě, kterou naznačila už mise Marineru 10 v roce 1975. Na snímcích z Messengeru byly kruhové struktury podobné těm z Měsíce a Marsu. Vědci se domnívají, že jde o krátery naplněné lávou až do hloubky 2,7 kilometru. Vulkanická aktivita mohla podle expertů vrcholit před třemi až čtyřmi miliardami let.