"Doufám, že se britská vláda k své chybě rychle vrátí a omluví se," zaznělo v neděli z úst íránského prezidenta Mohammada Chátamího. Konzervativní deník Kejhán týž den dokonce napsal, že "prvním a nejsnadněji provedeným trestem pro Británii by mělo být vyhoštění jejího velvyslance" a že případ je "jasným důkazem sionisticko-argentinsko-britského spiknutí".

Již v sobotu Írán přerušil hospodářské a kulturní vztahy s Argentinou a ministerstvo zahraničí si kvůli protestu předvolalo jak chargé d"affaires této jihoamerické země Ernesta Alvareze, tak šéfa britské diplomatické mise Matthew Goulda.

Británie a Argentina odmítají politické motivy

Londýn i Buenos Aires protesty Íránu odmítají. Britská vláda tvrdí, že případ není "v žádném případě politicky motivován a je součástí běžného justičního procesu". Argentinci Íránce upozornili, že v jejich zemi nemůže státní moc zasahovat do postupu justice.

"Je těžké pochopit íránské rozhodnutí zmrazit hospodářské vztahy," dodalo ministerstvo zahraničí Argentiny, která za normálních okolností vyváží do Íránu obilí za desítky miliónů dolarů.

Sedmačtyřicetiletý Solejmánpúr až do vsazení do vydávací vazby pobýval na studijní vízum na britské Durham University; do země přijel v únoru 2002. Případ teroristického útoku v 1994, který je ostře sledován i v Izraeli, ležel dlouho na mrtvém bodě. Do vosího hnízda argentinské úřady píchly poté, co nový prezident Nestor Kirchner před časem prohlásil, že "pro Argentinu je ostudné", že kauza dosud nebyla objasněna.

Dostal Menem úplatek za maření vyšetřování?

Obecně panuje přesvědčení, že útok provedli Libanonci z hnutí Hizballáh ve spolupráci s íránskou ambasádou, byť nejmenovaný americký činitel před rokem v rozhovoru pro AP připustil, že o íránském pozadí nejsou jasné důkazy; Teherán svou účast zcela popírá.

Od konce 90. let se v tisku objevuje teze "přeběhlíka z íránských tajných služeb Abdolghassema Mesbahiho", který tvrdí, že atentát na sídlo Argentinsko-izraelské podpůrné asociace (AMIA) schválili vůdce Íránu ájatolláh Alí Chámeneí a tehdejší prezident Alí Akbar Hášemí Rafsandžání. Úplatkem 10 miliónů dolarů si prý však Teherán u tehdejšího argentinského prezidenta Carlose Menema zajistil zametení případu pod koberec.