Článek
Odpůrci referenda měli ve sněmovně 311 hlasů, zatímco jeho zastánci 248.
Referendum požadovala opoziční Konzervativní strana. Komentátoři ovšem upozornili na to, že pokud by hlasování vyhrála, způsobila by si tím sama velké problémy, protože mezi konzervativci existuje silné křídlo podporující unii a silné křídlo, které je proti.
Vedení strany by se proto v případě referenda ocitlo v situaci, z níž by sotva mohlo najít všeobecně přijatelné řešení. Když se v podobné situaci strana ocitla v souvislosti s evropskou maastrichtskou smlouvu naposledy, byl z toho plynoucí vnitřní rozkol tak velký, že prohrála volby.
Zastánci referenda argumentují hlavně tím, že všechny strany včetně vládní slíbily ve volebních manifestech referendum o ústavní smlouvě a že lisabonská smlouva se od ní o mnoho neliší.
Strany referendum slibovaly
Ministerský předseda Gordon Brown ale proti tomu staví argument, že lisabonská smlouva jen mění dosavadní smlouvy a ústavou není. Stejný názor podle Browna má i česká ODS, která je podle něj "jediným spojencem" konzervativců v Evropě.
Kromě toho Brown zdůraznil, že Británie pro sebe vyjednala některé zásadní výjimky z textu, který je platný pro ostatní země.
Labouristická strana ve středu v celodenní parlamentní debatě také připomněla konzervativcům, že za celých 18 let vlády Margaret Thatcherové a Johna Majora referendum o EU neuspořádali, i když to mohli vzhledem ke své převaze v parlamentu snadno prosadit.
Labouristé také upozornili na to, že konzervativci před lety odmítli volání po referendu ohledně maastrichtské smlouvy, která byla podle labouristů v ústavním vývoji větším zlomem než smlouva lisabonská.
Zdůraznili také, že žádná další evropská strana pravého středu referendum ve své zemi neprosazuje, takže konzervativci jsou podle nich v Evropě v tomto bodě v izolaci.