Madžíd byl spolu s bývalým ministrem obrany Sultánem Hašímem Tajem a někdejším zástupcem šéfa operací irácké armády Husajnem Rašídem Muhammadem shledán vinným za účast na genocidě Kurdů, při níž zahynulo v 80. letech 180 000 příslušníků irácké kurdské menšiny.

Odvolací soud verdikt potvrdil loni v září a podle iráckého zákona měly být rozsudky vykonány do měsíce.

Popravy byly původně odloženy kvůli postnímu měsíci ramadánu, později se hovořilo o neochotě členů prezidentské rady, v níž je jeden Kurd, sunnita a šíita, rozsudky podepsat. Odsouzenci byli v rukou amerických vojáků na americké vojenské základně u Bagdádu.

Později se také hovořilo o neochotě Američanů vydat k vykonání trestu zejména Taje, který v 90. letech projevil ochotu spolupracovat s americkou Ústřední zpravodajskou službou na svržení Saddáma. Irácký zákon neumožňuje omilostnit osoby odsouzené za zločiny spáchané za Saddámovy vlády, ale přesto se začaly hledat právní cesty, jak Taje od exekuce zachránit.

Rozhodoval o chemických a biologických zbraních

Vláda šíitského premiéra Núrího Málikího stojí o to, aby byl Madžíd popraven co nejdřív. V Iráku je tento Saddámův bratranec znám jako ten, kdo rozhodoval o použití chemických a biologických zbraní proti Kurdům.

Proces s Madžídem a dalšími bylo druhé soudní řízení proti osobám, které byly u moci za Saddámovy vlády. Během jeho první části šlo o perzekuci šíitů z města Dudžail po nezdařeném atentátu na prezidenta v roce 1982. Mezi obžalovanými a později odsouzenými byl také Saddám, který dostal trest smrti. Vykonán byl v prosinci roku 2006. Loni v srpnu byl zahájen třetí proces s 15 bývalými prominenty kvůli jejich podílu na násilném potlačení šíitského povstání v roce 1991.