Schröder znovu odmítl jeho umístění v hlavním městě Německa - "Berlín se mi nelíbí, protože toto místo zvyšuje nebezpečí, že bezpráví, které se stalo Němcům (po druhé světové válce) bude stavěno příliš do popředí debat a bude zastiňovat historické příčiny, které jej vyvolaly," řekl.

O sporném centru se prý musí mluvit

Diskusi o této instituci je podle něj třeba převést na evropskou úroveň. Organizátory z řad Svazu vyhnanců (BdV) vyzval, aby znovu uvážili, "zda je Berlín skutečně tím nejvhodnějším místem". V německé i mezinárodní diskusi se objevily návrhy na jiná místa - na slezskou Vratislav nebo polsko-německý Görlitz/Zhořelec.

Centrum proti vyháněním se má stát memoriálem všech vysídlovacích a vyháněcích procesů během 20. století (proto "vyhánění" v množném čísle), počínaje tureckými vysídlovacími pogromy na Armény z roku 1915, přes řecko-tureckou výměnu obyvatelstva v Egejském moři ve 20. letech, stalinská vysídlování národů z Kavkazu a Krymu, až po vysídlení Němců z východní Evropy po roce 1945. Místo má být věnováno i německému vysídlování Poláků a Čechů na začátku a během války.

Odpůrci berlínského centra se obávají, že by se stalo kultovním místem sil požadujících navrácení "východních německých území".