Tyto rozpory jsou výsledkem čtyř navzájem propojených faktorů: velkého sebevědomí až arogance americké administrativy vedené Georgem W. Bushem, ochota Tonyho Blaira sáhnout k síle po boku Američanů kdekoli na světě, tradiční nechuť Francie být příliš zajedno s USA a pokračující pacifismus v Německu, soudí BBC.

La Repubblica: Schröder s Chirakem neustoupili

Italský deník La Repubblica píše, že letošní 22. leden měl být den oslav a symbolických gest. "Znovuzrozené německo-francouzské direktorium bylo vystaveno zkoušce a nuceno postavit se anglosaské výzvě k válce s Irákem. Oba političtí vůdci ale neustoupili. Jejich prohlášení přitom nebyla nijak nová. Je známo, že Berlín do války nechce za žádnou cenu. A Paříž zase nechce bojovat pod americkou vlajkou. Oslava a hřmotný aplaus německých a francouzských poslanců na otevřené scéně dodaly postoji Německa a Francie, který vyzněl již jako nezvratný, na váze a určitým způsobem tak v otázce Bushovy výzvy přiostřily tón," píše La Repubblica.

Podle dalšího italského deníku La Stampa vyvolala prohlášení Francie a Německa ve Washingtonu pískot a iritace. Američanům se německo-francouzský postoj nelíbí a uvnitř NATO je již vykládán jako "ne" logistické podpoře při americké vojenské akci.

The Times: Signál nejednoty Západu

Britský list The Times obvinil Schrödera z oportunismu a dodal, že když Konrad Adenauer a Charles de Gaulle podepisovali historickou smlouvu o přátelství svých národů, nikdo si nemyslel, že Německo se o 40 let později ukáže jako slabší článek NATO. Schröderovo prohlášení je podle deníku odsouzeníhodným odmítnutím těch, kteří po dvě generace zajišťovali bezpečnost Německa a egoistickým pokusem o upevnění vlastní silně oslabené pozice na vnitřní scéně. Pro Bagdád je to pak křiklavé znamení nejednoty Západu, dodává The Times.

The Daily Telegraph: Vztahy Německa a USA ještě zhořknou

Další britský deník The Daily Telegraph soudí, že německo-americké vztahy, které dospěly na nejnižší úroveň za posledních 50 let, budou mít ještě několik dalších let hořkou příchuť. Schröderovo rozhodnutí padlo i přes varování Washingtonu, že se vztahy mohou ještě dále zhoršit, pokud Berlín setrvá na odmítavém stanovisku v otázce války s Irákem. Německo ale nemůže kvůli nacistické minulosti předvádět na mezinárodní scéně své svaly, což jeho politiky a diplomaty činí závislými na Francii jako akceptovatelném a respektovaném aktérovi v zahraniční politice.

Nězavisimaja gazeta: USA 9 hlasů v RB nezíská

Podle ruského listu Nězavisimaja gazeta stojí nyní Spojené státy před delikátní volbou, protože svět již není k odzbrojení Saddáma tolik odhodlán. Paříž a Berlín daly jasně na srozuměnou, že nepodpoří žádnou rezoluci Rady bezpečnosti umožňující útok na Irák.... Pro USA je tak získání souhlasu devíti z 15 členů Rady téměř neřešitelnou úlohou. Samozřejmě je Bush v zásadě odhodlán jít na Irák i bez souhlasu mezinárodního společenství, souhlas (Rady bezpečnosti) by ale přesto byl žádoucí, píše list.

El Mundo: Šance k přehodnocení postojů

Španělský deník El Mundo píše, že Američané jsou vytvořením evropské protiváhy v otázce iráckého konfliktu viditelně rozhořčeni. Jiné evropské státy jako Velká Británie, Itálie nebo Španělsko mají nyní příležitost k přehodnocení svých postojů. Lze namítnout, že Paříž a Berlín chtějí evropské partnery podřídit svému režimu. Tato obava je ale neodůvodněná, protože mezi mezi Němci a Francouzi stále ještě existuje mnoho konfliktů daných odlišnými zájmy.