Pozorovatelé soudí, že Američany svolaná celosvětová ekologická konference ve světle tohoto faktu vyznívá jako pokus vydobýt si "zelené" ostruhy, a zároveň smazat negativní obraz ignoranta, odmítajícího spoluzodpovědnost za globální oteplování.

Vrstva ozónu ve stratosféře "slábla v posledních desetiletích průměrně o osm procent, nyní však ztráty dosahují jen čtyř procent", uvedl Michael Newchurch z alabamské Státní univerzity. "Očekáváme, že během několika příštích let se rozpad úplně zastaví," dodal s tím, že poté se ochranná vrstva už bude jen zpevňovat. Návrat do původní síly však bude podle prezentovaného výzkumu trvat ještě asi 50 let.

Roční zpoždění

Už loni v září ale prakticky totéž konstatovala komise OSN: "Hlavní viník ničení molekul ozónu ve spodních vrstvách atmosféry, chlorofluorouhlík (CFC), je na ústupu," uvedl tehdy australský vládní expert Paul Fraser na základě pravidelného čtyřletého výzkumu, které OSN organizuje od uzavření Montrealského protokolu o ochraně ozónu z roku 1987.

"Atmosféra už je schopna snižovat množství CFC rychleji, než kolik ho ještě přibývá," konstatovala zpráva s tím, že úroveň každoročně klesá o jedno procento vůči roku 2000, kdy bylo v atmosféře 2,15 ppm (částic CFC v miliónu ostatních složek) a k plné obnově dojde v polovině století.

USA čelí kritice

Současná administrativa prezidenta George Bushe je vědeckými kruhy, ekologickými skupinami i světovou veřejností kritizována za krátkozraké a pragmatické postoje k hrozbě globální ekologické katastrofy. USA odvolaly svůj předchozí souhlas s Kjótským protokolem o snižování tzv. skleníkových plynů, přestože jich produkují celou třetinu, v rozporu se zájmy ochrany přírody nadále preferují využití fosilních, tedy neobnovitelných zdrojů, a přispívají k šíření konzumního stylu života.

Roztříštěnost ekologických měření, absence srovnatelných standardů a potřeba jednotné interpretace kvanta získaných výsledků, jak o tom během příprav "prvního politického summitu pozorování Země" hovořil jeho organizátor, šéf amerického Úřadu pro atmosféru a oceány (NOAA) admirál ve výslužbě Conrad Lautenbacher, je evidentní. Pro jednání na toto téma se v červu vyslovili zástupci skupiny nejvyspělejších zemí G8 ve francouzském Evianu. Připravované sjednocení dat totiž výrazně zvýší přesnost předpovědí využitelných v zemědělství nebo dopravě.

Zelená maskovací síť

Z washingtonské konference má vzejít orgán, který už na jaře příštího roku začne na standardizaci získávaných dat pracovat. Už přes měsíc pracuje v kalifornském San Diegu GIS, geografický informační systém, propojující zeměpisné databáze na webové síti tak, aby byly použitelné kdekoliv systémem "plug´n play" (napoj se a hraj).

Propojení a komplexní interpretace geofyzikálních údajů o stavu oceánů a ovzduší rovněž zafungovalo v letech 1997-98, kdy se podařilo předejít miliardovým škodám v důsledku jevu El Niňo; srovnatelný jev o 15 let dříve způsobil gigantické škody, protože nikdo nedokázal správně vyhodnotit různorodé údaje.

Je ještě čas?

Washington evidentně kalkuloval, že na loňskou zprávu o ozónu se již pozapomnělo a že tak její opakování z amerických úst na americké ekologické konferenci přispěje k "zelenějšímu" obrazu USA.

Avšak vzhledem k tomu, že postoj USA ke globální ekologii je nadále v rozporu s převažujícím vědeckým poznáním a konference proběhla v režii amerického ministerstva zahraničí, budí skepsi o to silnější. Jednání totiž až příliš hladce zapadlo do Bushova argumentu, že je třeba dalšího zkoumání příčin a souvislostí globálních klimatických jevů, než by se mělo přistoupit k nějakým preventivním opatřením.

Téměř všichni ostatní jsou však přesvědčeni, že už je nejvyšší čas - ne-li pozdě.