"Chyběl jsi mi, tati! Přál bych si, aby se dneška dožila matka a zažila tohle štěstí," objímal se dlouze s otcem na přechodu Erez do pásma Gazy 32letý Husajn abú Íd. Ve vězení si odseděl 13 z vyměřených 15 let, k nimž jej izraelská justice odsoudila za aktivity v hnutí Islámský džihád.

Palestinci čekali více propuštěných

Velká část propuštěných vězňů ale byla odsouzena k mnohem kratším trestům a to byl také jeden z bodů palestinské kritiky. Například přední činitel Organizace pro osvobození Palestiny Sáib Irikát uvedl, že Palestinci čekali propuštění mnohem více lidí zavřených před podepsáním mírových dohod z Osla před deseti roky.

Propuštěné vítali na čtyřech přechodech na západní břeh Jordánu a na jednom do pásma Gazy stovky příbuzných i politických aktivistů. "Alláhu akbar," neslo se na mnoha místech vzduchem, když propuštění aktivisté demonstrativně líbali palestinskou půdu. Až do vystoupení z autobusů měli pouta na rukou, a reportérům po cestě tak mohli ukazovat jen vítězné véčko přes okno.

"Toto propouštění je silné gesto dokládající, že Izrael stojí o naplňování cestovní mapy a zabezpečení trvalého míru s Palestinci," řekl nejmenovaný izraelský vládní činitel listu The Jerusalem Post.

157 Palestinců nebylo za nic odsouzeno

Na svobodu se doslalo 182 osob usvědčených z účasti na násilných aktivitách vůči Izraelcům a Židům. Zejména výběr této skupiny zahrnující i členy militantních islamistických a marxistických skupin byl v Izraeli podroben silné kritice. Ani premiér Ariel Šaron ani jiní stoupenci propouštění ve vládě nicméně neporušili zásadu, že nesmějí být propuštěni lidé "s rukama od krve", což je eufemismus pro přímé organizátory a pachatele teroristických a gerilových útoků, při nichž zahynuli či byli zraněni Izraelci.

Dalších 157 osvobozených Palestinců se nedopustilo vůbec ničeho - šlo o lidi bez obvinění či odsouzení, kteří však byli vězněni coby "administrativní zadržení" kvůli předpokládaným vazbám na protiizraelské skupiny.

Samospráva není spokojena s rozsahem

Ačkoliv v nejbližších dnech má na svobodu vyjít dalších 99 Palestinců, pachatelů běžné kriminality nebo osob, jež pobývali ilegálně v židovském státě, palestinská samospráva kritizuje i množství propuštěných. V izraelských věznicích je totiž i po dnešku na 6000 palestinských Arabů.

Izraelský deník Ha"arec navíc připomněl skutečnost, která zůstala ve stínu často vyhrocených debat o propouštění: od 29. června, kdy palestinští radikálové vyhlásili příměří, armáda židovského státu zatkla 320 Palestinců, tedy téměř tolik, kolik jich ve středu propustila. Č8st jich sice byla později propuštěna, v uvedeném čísle však zároveň nejsou zahrnuti Palestinci zadržení policií za krádeže, nelegální pobyt a podobné drobnější delikty.

Palestinský vůdce Jásir Arafat již v pondělí prohlásil, že Izraelci "propustí 400 lidí, ale pak půjdou a 800 jiných zavřou".

Hnutí Hamás a Islámský džihád od počátku svého příměří vyhlašují, že nebudou-li propuštěni všichni Palestinci, protiizraelské útoky obnoví. "Jsem šťastný," řekl v Erezu novinářům 21letý Hamad Rimaví, který si odseděl 15 z dvaceti vyměřených měsíců. "Úplně šťastný ale budu, až budou volní všichni moji druzi."

Izrael se snaží akci mediálně prodat

Izraelská média si svorně všímají, že armáda učinila maximum pro co nejširší medializaci propouštění. Ranní rozvoz vězňů sice probíhal za rozsáhlých bezpečnostních opatření, protože panovaly např. obavy z útoků radikálních Izraelců. Přesto měla média neomezený přístup ke všem fázím procesu - televize dostaly k dispozici i sestřih úředních videozáznamů, na nichž každý vězeň musel před odchodem ze žaláře podepsat závazek, že se již nikdy neúčastní žádného protiizraelského útoku.

Palestincům se navíc v některých světových médiích podařilo vyvolat dojem, že otázka vězňů je součástí tzv. cestovní mapy, mírového plánu posvěceného Washingtonem, OSN, EU a Ruskem, a Izrael tudíž "nedostatečným počtem" propuštěných plán podkopává. V dokumentu však o palestinských vězních není ani slovo.