Letadlové lodi Iwo Jima a Carter Hall  mají na palubě 2300 příslušníků námořní pěchoty. Podle amerického ministerstva obrany v několika dnech přibude ještě loď Nashville. USA se ale zřejmě ještě nerozhodly, zda své muže vyšlou do bojů s liberijskými rebely a vládními vojáky s cílem dosáhnout mezi nimi příměří. Mnoho amerických kongresmanů je proti vyslání amerických vojáků do další akce v zahraničí po zkušenostech z Iráku. Podle posledních zpráv USA chtějí dát  lodě k dispozici západoafrickým mírových silám jako technické zázemí a komunikační uzly.

V Monrovii pokračují boje

Přes příjezd nigerijských jednotek se dnes v Monrovii znovu bojovalo a několik civilních obyvatel bylo zraněno. Podle člena organizace Lékaři bez hranic Patricka Broha stříleli rebelové. Ti ale tvrdí, že naopak vládní vojska chystají ofenzívu.

Na letiště u Monrovie přivážely helikoptéry další vojáky mírových sil. Ty zatím zůstávají v prostorách letiště, ale v příštích dnech, až budou mít k dispozici obrněná vozidla, chtějí zajistit pro konvoje s humanitární pomocí přístup do hlavního města. Helikoptéry OSN přivážely také léky a potraviny.

Liberijci chtějí Američany, ne Nigerijce

Liberijci sice předvoj mírových západoafrických sil přivítali, ale nejsou příliš nadšeni tím, že jsou to Nigerijci. Nemají totiž po minulých intervencích nejlepší pověst. "Vždycky, když se objeví vojáci mírových jednotek, rabuje se a naše ženy nejsou v bezpečí," svěřil se novinářům obchodník Mohammed Dauda. "Ale to je jedno. Za mír obětujeme cokoliv," dodal nicméně.

Podle organizací na ochranu lidských práv ale jak při zásahu západoafrických mírových jednotek v Sieře Leone v letech 1991 až 2002, tak v Libérii v polovině devadesátých let, někteří jejich příslušníci víc přispívali k násilí a rabování, než jim zabraňovali. Proto si mnoho Liberijců přeje, aby se mírové mise účastnili Američané nebo aby alespoň mírovým jednotkám veleli.