"Obžalovaný Milomir Stakič je vinen vyhlazováním, vraždami, pronásledováním a deportacemi. Odsuzuje se proto v doživotním vězení," přečetl soudce Wolfgang Schomburg z verdiktu, proti němuž se Srb může během dvou týdnů odvolat. Soud odmítl obvinění, podle nějž se měl Stakič podílet i na genocidě nesrbského obyvatelstva. Trest mu ale byl uložen za další zločiny, jich se dopustil v oblasti Prijedoru při svážení a věznění tisíců Chorvatů a Muslimů v srbských koncentračních táborech.

 Někdejší lékař stál na počátku 90. let v čele prijedorské administrativy a v řízení koncentráků sehrál velkou roli. "Vynesením tohoto rozsudku soud signalizuje, že nejen lidé vysokého postavení jako je bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič mohou strávit zbytek života za mřížemi," hlásila z nizozemského Haagu zpravodajka BBC. Schomburg upřesnil, že přes "rozsáhlé znaky zvěrstev páchaných v Prijedoru na nesrbském obyvatelstvu se soudci shodli, že v případě Stakiče nejde o genocidu".

Dodal, že Stakič byl jedním z mnoha činitelů, kteří pracovali na ideji tehdejšího bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče vytvořit v Bosně samostatný, etnicky vyčištěný srbský stát. Policista Mrdja přiznal vraždění Za genocidu byl dosud v Haagu odsouzen jediný člověk - bosenskosrbský generál Radislav Krstič dostal 46 let za podíl na masakru tisíců Muslimů v oblasti Srebrenice, který za asistence Jugoslávie spáchaly bosenskosrbské síly. Minulý týden byl v Haagu zahájen proces s dalším předpokládaným strůjcem srbských zločinů v Bosně policistou Darkem Mrdjou.

Šestatřicetiletý bývalý kovodělník před soudem přiznal, že se účastnil událostí, při němž speciální policejní jednotka, které velel, postřílela na hoře Vlašič v srpnu 1992 nejméně 228 mužů nesrbských národností. Oběťmi masakru byli převážně Muslimové z koncentračního tábora Trnopolje na severozápadě Bosny, kde je Srbové drželi za nelidských podmínek. Vězněným bylo řečeno, že budou vyměněni za válečné zajatce. Byli naloženi do autobusů a přivezeni na místo masakru, kde byli postříleni.