Článek
"Nedomnívám se, že by hrozby byly tak závažné," řekl na úvod svého projevu Klaus. "Navzdory uměle a neoprávněně vytvořené představě o velkém rozsahu probíhajících klimatických změn, bylo zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích v historickém porovnání velmi malé. Jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou v podstatě zanedbatelné," uvedl. (Celé znění čtěte ZDE)
Hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním vychází podle něj ze spekulativních prognóz a nikoliv z vědecky ověřené zkušenosti.
V projevu řekl, že ani jedna z hypotéz, tedy že za globální oteplování může člověk, či příroda, není zatím dostatečně podložena.
"Nestranný pozorovatel musí přiznat, že obě strany sporu - tedy ti, kteří věří v dominantní úlohu člověka v nedávných klimatických změnách, i ti, kteří podporují hypotézu o převážně přírodní příčině klimatických výkyvů - nabízejí argumenty natolik silné, že jim musíme pozorně naslouchat. Vyhlašovat předčasné vítězství jedné skupiny nad druhou by bylo tragickou chybou a já se obávám, že ji právě teď děláme," uvedl Klaus.
Řešení musí být individuální
OSN by podle prezidenta měla poskytnout prostor jak kritikům, tak i zastáncům globálního oteplování. Doporučil také, aby se každý stát mohl rozhodnout sám, jestli a jakým způsobem proti změně teplot bojovat, nebo investovat do něčeho jiného. "Každá země by měla mít možnost řešit tento problém," upozornil.
"(V boji proti globálnímu oteplování) můžeme začít tím, že budeme méně klimatizovat tuto budovu a tím šetřit klima," řekl nakonec s úsměvem delegátům v sále.
Klaus se účastní americké mediální kampaně, kterou organizuje americký konzervativní ústav Heartland Institute. Ta je zaměřená proti stoupencům boje s globálním oteplováním.
Bursík si oddychl
Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) Klaus projevem oslabil autoritu České republiky. Prezident si podle něj ale uvědomil, že je mezi světovými státníky osamocen a svůj projev nakonec zmírnil. Škody, které projev znamená, proto možná nebudou tak velké, míní Bursík.
"Bál jsem se trochu více, musím říci. Myslím si, že pan prezident pod tíhou osamění přece jen trochu zmírnil, tak doufejme, že ty škody budou přeci jen menší, než jsme předvídali," řekl Bursík. Zároveň ale zdůraznil, že Klausovo vystoupení může pozici ČR při jednáních o klimatu v Evropské unii i ve světě oslabit. "Samozřejmě, že takový rozpor mezi oficiální pozicí České republiky a prezidentem prezentovaným osobním názorem naší autoritě nepřidá, o tom není žádných pochyb," řekl.
Paroubek: Projev byl nešťastný
Předseda ČSSD Jiří Paroubek pokládá prezidentův projev za nešťastný.
"V době, kdy mizí arktický ledovec i zásoby pitné vody, postupuje poušť, ztenčuje se ozónová vrstva a vymírají celé rostlinné i živočišné druhy, popírat odpovědnost člověka za tyto procesy není ani tak odvážné, jako spíš hloupé," uvedl šéf sociálních demokratů.
Klausovy názory Bursík již dříve kritizoval v dopise, dopis prezidentovi poslal také Paroubek. Jejich rady ale Klaus s poděkováním odmítl.
"Projev jenom potvrdil dosavadní dojem. Prezident si se zbytkem světa nerozumí a není to tím, že by oni říkali ano a on odpovídal ne. Potíž tkví v tom, že oni vedou praktickou debatu o stupních Celsia, tunách exhalací, miliónech lidí a dolarech nákladů, zatímco Klaus pronáší vágní ideologické řeči," okomentoval prezidentův projev Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Pan Ki-mun: Musíme jednat ihned
Zcela jiného rázu než projev českého státníka byl proslov generálního tajemníka OSN. Ten uvedl, že globální oteplování je fakt, který se projevuje řadou jevů.
"Pokud budou klimatické změny pokračovat, hrozí některým regionům vážné problémy, jako je nedostatek vody a potravy, sucho, záplavy či zatopení zvyšující se hladinou světových oceánů. Lidstvo musí spolupracovat a musí jednat nyní. Čas k akci je teď," prohlásil Pan Ki-mun.
Newyorské setkání se koná den před zahájením všeobecné rozpravy 62. zasedání Valného shromáždění OSN. Má postavit politický základ pro konferenci OSN o změnách klimatu, která je naplánovaná na letošní prosinec na indonéský ostrov Bali.
Na tomto jednání by měly pokročit rozhovory o nových mezinárodních dohodách poté, kdy v roce 2012 vyprší platnost Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů.
Bush chce dohodu s rozvojovými zeměmi
Prezident USA George W. Bush se konference neúčastní. Ve čtvrtek a v pátek uspořádá ve Washingtonu jinou schůzku o globálním oteplování. Pozval na ni zástupce 15 zemí vypouštějících do ovzduší dohromady 80 procent světové produkce skleníkových plynů, tedy kromě USA a průmyslových zemí Evropy také Číny, Indie, Brazílie, Austrálie, Jihoafrické republiky, Mexika, Jižní Koreje a Ruska.
Spojené státy odvolaly souhlas s Kjótským protokolem a naléhají na to, aby se o snížení emisí snažily i rozvíjející se ekonomiky, jako například Indie a Čína.
Prezident USA nedávno podpořil australský návrh, aby asijsko-pacifické země přijaly společnou strategii boje proti globálnímu oteplování. Té by se účastnily i USA.