Na středečním zasedání Rady bezpečnosti (RB) jste zdůraznil potřebu co nejrychleji ukončit okupaci Iráku. Země je však nestabilní, co ji podle vás vyvede z chaosu?

Rozhodující je bezpečnost, jak lze slyšet téměř od každého. Myslím, že koalice dělá, co může. Ale ukázalo se, jak je to nesnadné. Myslím, že si to možná vyžádá další jednotky. A ještě důležitější je policie, protože jde o zákon a o pořádek. Je také důležité, aby Iráčanům byly rovněž velmi rychle poskytnuty základní služby, jako jsou elektřina, voda, sanitární servis, školy a nemocnice: aby lidé viděli, že se časy mění a poměry se zlepšují. Pak, myslím, budeme svědky obratu k lepšímu.

Hovoří se o případné další rezoluci, jež by řadě států poskytla potřebný mandát pro vyslání stabilizačních sil. Pracuje se na ní?

Zatím se vedou jen počáteční diskuse. Řada vlád totiž dala najevo, že bude potřebovat druhou rezoluci, aby se mohly aktivně podílet na operacích. Například Indie žádost o vyslání sil odmítla, ale naznačila, že pokud by šlo o operaci pod mandátem OSN, nebo pod její záštitou, mohla by na to přistoupit.

Počítá se nicméně s nějakým časovým horizontem?

Zatím ne. Nemyslím, že jsme blízko rozhodnutí.

Zbraně hromadného ničení zatím nebyly v Iráku nalezeny, což vyvolává jisté rozčarování. Měli by se podle vás do země vrátit zbrojní inspektoři OSN?

Inspektoři, kteří byli vysoce profesionální, se snažili pečlivě zhostit svého úkolu a naznačili, že si to vyžádá čas a trpělivost. Potřebného času se jim však nedostalo. Nyní se samozřejmě situace změnila. Jde například o přístup k iráckým vědcům, který inspektoři OSN neměli, ale dokud se zbraně nenajdou, budou trvat otázky a pochyby. Myslím, že pokud se arzenály najdou, osobně bych doporučil, aby bylo inspektorům OSN umožněno se vrátit a potvrdit tuto skutečnost Radě bezpečnosti.

V RB jste rovněž řekl, že není dobré, aby byla demokracie do Iráku vnášena zvenčí. Jaká je vaše představa o vytvoření demokratické občanské společnosti?

Měli bychom do tohoto procesu zapojit samotné Iráčany, aby se stali jeho základní součástí a výsledek vnímali jako výsledek svého vlastního úsilí. Nyní byla ustavena Prozatímní řídící rada, bude muset být přijata ústava, uspořádány volby, což vyžaduje registraci voličů a vytvoření volebních míst. Pokud Iráčané uvidí jasný plán, budou mít jasnou politickou perspektivu o předání moci do svých rukou, respektive jejich mezinárodně uznávané vládě. Měli by být rovněž součástí posilování soudního systému, policie a lidských práv.

Myslíte, že po sporech kolem invaze do Iráku se nyní vztahy mezi Washingtonem a OSN zlepšují?

Rozpory začínáme překonávat. Projevuje se to už v tom, jak OSN funguje, a ve způsobu, jakým zde vlády spolupracují. Jako generální tajemník vám mohu říci, že pracuji stejně účinně se zeměmi, které byly ve válečném táboře, jako s těmi, které byly proti. Většina vlád odložila minulé spory a hledá cestu kupředu. Pokud jde o Irák, dáme-li potřeby Iráčanů do středu naší pozornosti a budeme-li všichni pracovat pro to, aby se Irák stal mírumilovnou, stabilizovanou a prosperující zemí, pak to překonání rozporů urychlí.

Jak se zhostila Česká republika předsednictví Valného shromáždění?

Jan Kavan jako předseda Valného shromáždění odvedl velmi dobrou práci ve složité době. Byli jsme s to zhodnotit naplňování všech velkých konferencí včetně Summitu tisíciletí a jeho doporučení. Po zdlouhavých konzultacích dovedl Valné shromáždění ke schválení rezoluce o předcházení ozbrojeným konfliktům, která - když se rozhlédnete kolem - je dnes ve světě mimořádně důležitá. Vyžádalo si to hodně vůdcovství a tvrdé práce. Byl také dobrým partnerem při reformování OSN, a to nejen jeho sekretariátu, ale i řídících postupů včetně práce Valného shromáždění samého. Rád jsem s ním spolupracoval.