Startem japonské sondy Kaguya začínají nové závody o Měsíc. Oproti těm prvním, které probíhaly v 60. letech minulého století, se ale ty současné značně liší. Dnes již není studená válka a proti sobě nestojí Rusko a USA. Rovněž se nehraje o hlavní skalp v podobě prvního člověka na povrchu našeho kosmického souputníka. V následujících asi dvaceti letech bude ve hře návrat k výzkumu Měsíce, návrat člověka na Měsíc a stavba lunární základny. Kromě Japonska připravují sondy Čína, USA, Rusko a Indie. Pozadu nebude chtít určitě zůstat ani Evropa v zastoupení Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž členem se má stát příští rok i Česká republika . Před pár dny ohlásilo svou vlastní aktivitu Německo, které hodlá k Měsíci poslat sondu kolem roku 2012. Zatímco v 60. a 70. letech se k Měsíci létalo téměř nepřetržitě, poté zájem o Lunu ustal. Poslední sondou, která zkoumala Měsíc byl evropský Smart-1. Jeho mise skončila dopadem na povrch v září 2006.

V oblasti příprav pilotovaného letu jsou nejdále USA, které již začaly z vývojem nových nosných raket Ares a kosmické lodi Orion, které nahradí současné raketoplány s jejichž provozem se po roce 2010 již nepočítá. Američané by se chtěli na Měsíc vrátit ke konci příštího desetiletí. Své plány ohlásilo také Rusko, které počítá s vysláním prvních kosmonautů k našemu vesmírnému sousedovi kolem roku 2025. V 60. letech tehdejší Sovětský svaz závody o Měsíc prohrál

Kaguya (SELENE)

Japonská kosmická sonda Kaguya (SELENE) odstartovala z kosmodromu Tanegashima v pátek 14. září ve 3:31 našeho času pomocí nosné rakety H-2A (2022). Cílem mise je průzkum Měsíce z jeho oběžné dráhy a testování nových technologií, které budou využity při dalších lunárních misích. Kaguya (SELENE) se skládá z hlavní sondy a dvou menších subsatelitů. Přípravy sondy provázely značné technické problémy a to především s nosnou raketou H-2A. V září pak byl start odložen o jeden den z důvodů nepříznívých povětrnostních podmínek.

Hlavní sonda má rozměr 2,1 x 2,1 x 4,8 m a má složit k výzkumu mineralogického a chemického složení Měsíce, topografii apod. K sondě budou připojeny dva subsatelity, které se odpojí u Měsíce. První z nich je VRAD, malá družice o hmotnosti asi 50 kg a rozměru jeden metr, která  je určena k interferometrickým rádiovým měřením za účelem studia ionosféry. Druhý obdobně velký subsatelit s označením Relay Satelite slouží k zajištění příjmu signálu v době, kdy bude hlavní sonda za odvrácenou stranou Měsíce.

Očekávaný průběh mise

Po startu byla sonda navedena na parkovací oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 270 km. Přibližně pod dvou obězích Země se zažehly motory a Kaguya se vydala k Měsíci. Asi po 127 hodinách od startu by měla být sonda navedena na polární oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 100 až 11 300 kilometrů. Okolo Měsíce oběhne Kaguya zpočátku za 16 hodin. Očekává se ale postupně šest korekcí pomocí motorů sondy, které upraví oběžnou dráhu na kruhovou ve výšce asi 100 km s oběžnou dobou dvou hodin. Během těchto úprav dráhy budou odpojeny subsatelity. Relay Satellite ve výšce 100 až 2400 km a VRAD na oběžné dráze ve výšce 100 až 800 km. Později bude oběžná dráha mateřské sondy snížena až na 40 až 70 kilometrů.

Vědecké vybavení

Mezi vědeckým vybavením japonské sondy Kaguya najdeme kamery pro snímkování povrchu, spektrometry, magnetometr, radar či laserový výškoměr. Kaguya má podle mnohých přinést o Měsíci jedny z nejlepších informací od dob programu Apollo. Mimo jiné bude měřením přesné polohy obou subsatelitů pozemskými radioteleskopy sítě VLBI doposud nejlépe prozkoumáno gravitační pole Měsíce.

Další informace a fotografie o sondě Kaguya na stránkách Instantních astronomických novin.