Více lodí zajistí Panamě větší příjmy z poplatků. Loni Panama získala na poplatcích za průjezd asi 1,4 miliardy dolarů.

Práce mají být dokončeny v roce 2014, což je sté výročí otevření průplavu.

Přes Panamský průplav proudí zhruba čtyři procenta celosvětového obchodu, což z této vodní cesty činí páteř světové dopravní sítě. Přes větší Suezský průplav, který spojuje Středozemní moře s Rudým (a tedy Atlantický oceán a Indickým), se každoročně přepraví asi osm procent zboží.

Šířka průplavu je základním kritériem, které rozhoduje o tom, jaké lodě mohou vodní cestu použít. Podle toho se také vyrábějí tankery typu Suezmax nebo Panamax. Po rozšíření Panamského průplavu se objeví tankery označované jako Pospanamax, které pojmou více ropy a dalšího zboží.

Plán na rozšíření Panamského průplavu. Kliknutím na obrázek ho zvětšíte. Graf: ČTK

Francouzská myšlenka inspirovaná Suezem

Původní nápad na vytvoření průplavu v Panamské šíji se zrodil v hlavě Francouze Ferdinanda Lessepse v roce 1879, který měl již za sebou úspěšný projekt Suezského průplavu.

Dva roky nato Francouzi začali se stavbou. Na místo se sjely tisíce dělníků z celého světa. Lákaly je obrovské výdělky.

Roku 1889 však Francouzi museli přestat, neboť bylo nad jejich síly vypořádat se s náročnou prací v tropickém prostředí, kterou navíc znepříjemňovaly nemoci (žlutá zimnice a malárie) přenášené komáry, jedovatí hadi a také časté výbuchy plynu. Dalším problémem byly časté sesuvy půdy v období dešťů. Lessepsova společnost zkrachovala a pokus skončil. Stál život 20 000 lidí.

Do hry vstupují USA

K projektu se v roce 1904 vrátily USA. Nejdříve Američané vymýtili nemoci a pak pod vedením Johna Stevense, který měl již za sebou projekt železnice přes Skalisté hory, pokračovali na stavbě tam, kde Francouzi přestali. Využívali u jejich stroje.

Američané sestavili systém zdymatel. Cesta tak ve skutečnosti vypadá tak, že od hladiny oceánu se loď zdymadly postupně zvedá, protože kanál "vede do kopce". Uprostřed je jezero a poté cesta zase pomocí zdymadel "klesá". Převýšení je 26 metrů.

Projekt byl dokončen pod vedením George Goethalse, Nejtěžší práce probíhaly na překopu Gulebra Cut. Právě v tomto místě se také v roce 1915 sesunula půda a provoz průplavem musel být poprvé a naposledy v historii přerušen.

V květnu 1913 se bagry z obou stran průplavu potkaly a o 11 dní později byla stavba hotová. Práce si vyžádaly dalších 5500 životů.

Průplavem nyní ročně projede asi 13 000 lodí. Jeho součástí je i šest zdymadel. Foto: Profimedia.cz

Slavnostní otevření se konalo 15. srpna 1914, ale plně se začal průplav využívat až ve 20. letech.

Místo původní souše vzniklo na nejužším místě kontinentu na řece Chagres kromě průplavu i jezero Gatun. Na straně Tichého oceánu odbavení lodí zajišťuje přístav Balboa, na straně Atlantiku přístav Christobal.

Výstavbu Panamského průplavu zajistily Spojené státy a američtí vojáci v této oblasti působili celé 20. století. Průplavové pásmo Američané předali Panamě až v roce 1999.