Ira Longini se spolu s kolegy ve Středisku pro výzkum rakoviny Freda Hutchinsona v Seattlu zaměřili na dva případy. Jeden se odehrál na indonéském ostrově Sumatra v dubnu 2006, kdy zemřelo osm členů rodiny. Druhý se stal v Turecku, kde bylo osm lidí nakaženo a čtyři zemřeli.

Podle expertů je téměř jisté, že v Indonésii šlo o přenos viru z člověka na člověka, chtějí nicméně získat více důkazů.

"Našli jsme statistické důkazy přenosu (viru) z člověka na člověka na Sumatře, ale ne v Turecku," napsali vědci ve studii, která vyšla ve vědeckém časopise Emerging Infectious Diseases. "Neznamená to, že v tomto případě nešlo o přenos mezi lidmi na nízké úrovni, ale jen to, že nám chybí statistické důkazy, které by to potvrdily," dodali vědci.

Svět se vyhnul katastrofě

Zdá se, že na Sumatře nakazila 37letá žena svého desetiletého synovce, který pak nakazil svého otce. Testy DNA potvrdily, že druh viru, na který otec zemřel, byl velmi podobný tomu, který měl v těle jeho syn.

"(Virus) zasáhl dvě generace a pak se zastavil, mohl se ale vymknout kontrole," uvedla Longini. "Svět se zřejmě vyhnul vypálené kulce, příště bychom nemuseli mít tolik štěstí," poznamenala.

Vědci odhadli, že nebezpečí, že jeden člověk nakazí druhého, se rovná 20 procentům. Je to podobně jako v případech nakažení klasickou chřipkou typu A ve Spojených Státech.

Experti po celém světě se shodují na tom, že pandemie, tedy rozsáhlá epidemie, chřipky se dříve nebo později objeví. Nejvíce se obávají právě typu H5N1, který se již objevil od Asie po Afriku a je nebezpečný i pro člověka.

Tento druh se sice jen výjimečně na lidi přenáší, od roku 2003 již ale nakazil 322 lidí, z nichž 195 zemřelo.