Podobná, byť o poznání skromnější stavba již obepíná pásmo Gazy a všechny statistiky ukazují, že tamní plot má svůj smysl: drtivá většina teroristů pronikla v uplynulých dvou letech na izraelské území ze západního břehu Jordánu přes tzv. zelenou linii, jíž se dosud dostává minimální ochrany.

Kilometr bariéry vyjde na milión dolarů

Stavbu kolem západního břehu izraelská vláda schválila loni v létě. "Přes zelenou linii nepřecházejí jen atentátníci, ale jsou tudy pašovány i výbušniny," řekl Právu šéf parlamentního výboru pro obranu Juval Steinitz z vládního bloku Likud. "Netvrdím, že plot linii zcela utěsní, a že nebude docházet k žádnému teroru. Rozhodně to ale sníží jeho výskyt a naši lidé se budou cítit mnohem bezpečněji."

První fáze plotu na severozápadě západního břehu a jižně od Jeruzaléma představuje 145 kilometrů a podle ministerstva obrany by měla být hotova počátkem srpna. Celková délka stavby zahrnující i dílčí bariéry v okolí židovských osad a palestinských měst by ale měla činit zhruba 450 kilometrů, což při hrubě vypočítané ceně milión dolarů za kilometr představuje asi 13 miliard korun.

Ministerstvo financí sice právě vyvolalo rozhořčení škrtnutím sociálních dávek pro matky-samoživitelky a dalšími úspornými kroky, podle listu The Jerusalem Post ale nijak nezpochybňuje astronomické výdaje na kontroverzní stavbu. "Ten plot nás stojí obrovské peníze, které bychom na to nedávali, pokud by to nebylo nezbytné, kdyby druhá strana nevysílala sebevražedné atentátníky do našich měst," prohlásil Steinitz.

Jde o plot, nebo o pevnost?

Ve světovém tisku je postupně budovaná stavba nazývána fence (plot) či wall (zeď). Zmíněné cifry ale ukazují, že jde o plot opravdu důkladný. Rozporu si všimla zpravodajka izraelského listu Ha"arec Amíra Hasová.

"Izraelci stále používají pohodlný a zavádějící termín plot. Ale i slovo zeď je nedostatečné k popsání toho, co se nyní staví: Osm metrů vysoká betonová zeď, drátěné stěny s elektronickými čidly, spirály z ostnatého drátu, kamery, čtyři metry hluboký příkop, oraniště k odhalení eventuálních stop, zóny se zakázaným stupem, dvoupruhové silnice pro armádní hlídky a strážní a palebné věže na každých 200 metrů podél celé stavby. Z toho všeho se skládá onen plot."

Recept levice naráží na nacionalisty

Při mapování zastánců a odpůrců stavby na izraelské scéně lze narazit na řadu paradoxů, jež se vymykají běžnému klišé o vstřícné levici a zatvrzelé pravici. Bariéru totiž prosazují zejména levicoví politici, zatímco pravicoví ji zhusta odmítají. Oba tábory totiž připouštějí, že je nutné udělat vše pro bezpečnost Izraelců, pravicový tábor - a to i uvnitř vlády Ariela Šarona - ale namítá, že plot by mohl být později vydáván za izraelsko-palestinskou hranici, jejíž poloha ještě nebyla dojednána.

Na mezinárodní scéně se už proti plotu začínají stavět Američané a očekává se, že na omezení stavby bude Washington tlačit při nadcházející Šaronově cestě do USA.

"Proti stavbě se vytvořilo špinavé spojenectví židovských osadníků, Palestinců a Američanů," tvrdí proto náměstek ministra obrany Ze'ev Boim.

Skutečností je, že bariéru považuje z bezpečnostních důvodů za nutnou drtivá většina obyvatel židovského státu. "Většina izraelské veřejnosti to podporuje," řekl Právu Jecheskel Lajn z izraelské organizace B"tselem, která sleduje dodržování lidských práv Palestinců ze strany okupační moci. "Izraelci sice nemají přesné informace o dopadech stavby ani o tom, kudy přesně má vést, jejich názor by to ale příliš nezměnilo," dodává Lajs.

"Za obtíže si mohou sami Arabové"

Dopady na palestinskou populaci přitom budou ohromující. Podle odhadů B"tselem stavba přímo zasáhne do životů 210 tisíc Palestinců žijících v 67 městech a vesnicích. Asi 140 tisíc palestinských Arabů z 32 sídel prý zůstane uvězněno v enklávách, v nichž je bude zeď dělit od ostatních Palestinců. Desítkám tisíc rolníků zabrání stavba v přístupu na jimi obhospodařované pozemky.

Šimon Peres, šéf opoziční levicové Strany práce, z níž vyšlo nejvíce apelů na stavbu zdi, sociálně ekonomické souvislosti připouští. "Musíme dávat pozor, aby se to nedotýkalo lidí, jichž se to dotýkat nemusí," řekl Právu. "A když už se jich to dotkne, měli by mít možnost volného pohybu. Pokud jim zkonfiskujeme půdu, určitě by to mělo být řádně vykompenzováno."

Podobně hovoří i jeho politický oponent Steinitz. "Snažíme se, abychom dopady na rolníky žijící podél plotu co nejvíce minimalizovali. Ale k jeho vybudování jsme byli dotlačeni teroristy - to jsou lidé, kteří jsou za stavbu plotu odpovědní," ukázal v rozhovoru s Právem do palestinských řad.

Palestinské vedení zatím mlčí

Rozsáhlý systém bariér, vyvolávající u Evropanů asociace berlínské zdi, opět ukrojí z rozlohy kýženého palestinského státu, jejž Izrael Palestincům slibuje a za který se bere už i americké vedení George W. Bushe. Nejde jen o to, že plot se místy o stovky metrů odchyluje od dosavadní linie dělící Izrael a západní břeh (samozřejmě v neprospěch Palestinců - nikdy naopak). Ploty a zdi mají Palestince odříznout nejen od Izraele, ale i na východě od úrodného údolí řeky Jordán, jež je hustě poseto židovskými osadami a jimi zabranými pozemky.

Palestinci nyní vyslali do Washingtonu své lobisty a šéf palestinského parlamentu Ahmad Kurája v pondělí řekl, že stavba pohřbí pracně oživený mírový proces. "Plot všechno zahubí, zničí naděje Palestinců. Izrael by to měl zastavit," řekl listu The Jerusalem Post.

Hasová ale ve svém článku v Ha"arecu uvádí, že v obecné rovině zůstává zatím palestinské vedení v reakcích na postup buldozerů a betonářů velmi vlažné, a protesty tak mají velmi chaotickou a nekoordinovanou podobu.

Lajs byl konkrétnější. "K izraelskému Nejvyššímu soudu bylo podáno několik peticí navrhujících zastavení stavby a všechny byly podány Palestinci, žádná Izraelci," řekl Právu. "Podstatné ale je, že všechna tato podání byla odmítnuta, a stavba se tak pro Izrael stává zcela legální záležitostí."