"Co v tuto chvíli můžeme, je ukázat, že jsme připraveni poskytnout Rusku moderní čisté technologie," uvedla eurokomisařka pro životní prostředí Margot Walströmová.

Rusko, produkující 17.4 procent světových emisí skleníkových plynů, ústy prezidenta Vladimíra Putina už loni v září slíbilo Kjótský protokol ratifikovat. Podpis Moskvy by stačil k tomu, aby tato dosud jediná mezinárodní dohoda o globální akci proti oteplování klimatu vstoupila v platnost. Ratifikovalo ji už přes sto států; jejich celkové emise však představují méně než požadovaných 55 procent celosvětové úrovně.

Většina klimatologů a ekologů se shoduje, že emise skleníkových plynů, zejména CO2, jsou zodpovědné za zhoršující se prognózy oteplování. Jeho důsledkem by kromě jiného bylo zaplavení pobřežních oblastí, přesuny vegetačních pásem včetně rozšíření pouští a rozvrat klimatu naší planety.