Článek
Amnesty International se ve svých tvrzeních odvolává mimo jiné na zprávu komisaře pro lidská práva Rady Evropy, podle níž prý romské děti byly v ČR i na Slovensku neospravedlnitelně umisťovány do zvláštních škol pro děti s duševními problémy.
Organizace ale připomněla i loňské rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který odmítl stížnost 18 mladých Romů z Ostravska na údajnou diskriminaci při vzdělávání. Soud sice uznal, že žaloba je založena na některých vážných argumentech, ale dospěl k závěru, že pravidla pro přijímání do českých zvláštních škol nemají rasový podklad.
S odvoláním na materiály OSN ve své zprávě organizace také uvedla, že téměř 75 procent slovenských romských domácností je závislých na pomoci státu, měst či charitativních organizací.
Ve zprávě se zmiňuje i o napadení současné poslankyně Kateřiny Jacques policistou.
Roste propast mezi muslimy a nemuslimy
Loni se podle AI dále prohloubilo rozdělení muslimského a nemuslimského světa, na čemž se podílely i protiteroristické strategie západních zemí. "Politika strachu je živnou půdou pro spirálu porušování lidských práv, v níž žádné právo není svaté a nikdo není v bezpečí," uvedla šéfka AI Irene Khanová v doprovodném textu vydaném u příležitosti zveřejnění zprávy. Válka s terorismem a zásah v Iráku podle ní přispěly k rozdělení světa. "Řešení konfliktů a ochrana civilistů jsou proto těžší," poznamenala.
Pět let po 11. září 2001 se loni objevily podle AI i nové důkazy o způsobech, jak americká administrativa bere svět jako jedno velké bojiště pro svou válku s terorismem - tedy o unášení, zatýkání, svévolném zadržování, týrání a převážení vězňů z jedné tajné věznice do jiné přes celý svět.
Zapomenuté konflikty
Rozdělený a nedůvěřivý svět byl prý loni často bezmocný nebo projevil slabý zájem čelit vážným krizím - a to jak v "zapomenutých" konfliktech v Čečensku či na Srí Lance, tak v těch "živějších" na Blízkém východě. AI připomněla, že OSN trvalo týdny, než se shodla na výzvě k příměří během konfliktu v Libanonu, kde zemřelo asi 1200 lidí. Svět prý také "neměl žaludek" vypořádat se s katastrofou v Palestině, kde byli civilisté stále vystaveni útokům Izraele i střetům znesvářených skupin.
"Dárfúr je krvácející ranou světového svědomí," uvedla Khanová k súdánském regionu sužovanému násilnostmi a humanitární krizí. Svět podle ní není schopen ani chránit civilisty v Afghánistánu. V Iráku pak prý bezpečnostní síly sektářské násilí spíše přiživují, než aby mu byly schopny zabránit.
Potlačování lidských svobod
"Po světě - od Íránu po Zimbabwe - byla v roce 2006 umlčena řada nezávislých hlasů v oblasti lidských práv," konstatovala Khanová. Svoboda vyjadřování byla na světě potlačována v různých formách - od žalob na autory a aktivisty v Turecku, po vraždy aktivistů na Filipínách, cenzuru v Číně či nové zákony regulující nevládní organizace v Rusku.
Fakta z výroční zprávy AI
- V zemích Latinské Ameriky, Afriky, Asie a Blízkého východu se ročně prodají zbraně za 22 miliard dolarů (462 miliard korun).
- V 85 procentech případů zabití, které AI zaznamenala, byly použity ruční střelné zbraně, 60 procent jejich v sourokých rukou.
- Na světě čeká na vykonání trestu smrti čeká 20 000 lidí. Loni bylo v 55 zemích světa popraveno 3861 lidí. Ve 128 zemích se už nepopravuje, v 69 státech stále ano, 91 procent exekucí bylo vykonáno Číně, Íránu, USA, Iráku, Súdánu a Pákistánu. Válka s terorismem.
- Na konci roku 2006 bylo 400 vězňů z více než 30 zemí drženo na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě. 200 z nich od otevření věznice v táboře drželo protestní hladovky, 40 se pokusilo o sebevraždu. Tři lidé zřejmě kvůli tomuto pokusu zemřeli.
- Každá třetí žena je během svého života týrána intimním partnerem. Polovinu zavražděných žen zabil její současný nebo bývalý partnerem.
Tíživé situace často využívají politici, kteří zneužívají strachu lidí k ospravedlňování tvrdých opatření. V této souvislosti se AI ve zprávě, která zachycuje hlavní loňské události a milníky na poli dodržování lidských práv, zmínila o krocích vůči uprchlíkům v západní Evropě.