Rozšíření EU ještě musí schválit Spolková rada, ve které zasedají představitelé vlád 16 spolkových zemí a v níž mají většinu země řízené CDU a CSU.

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer v projevu v Bundestagu odmítl volání konzervativní opozice CDU/CSU po zrušení Benešových dekretů. Na úvod ratifikační rozpravy Spolkového sněmu ke smlouvám o rozšíření Evropské unie naopak chválil "odvážná" vyjádření a slova lítosti ke společné minulosti, která pronesl český premiér Vladimír Špidla minulý týden v Rakousku.

Pro Německo nadále platí česko-německá deklarace z roku 1997, kterou uzavřel ještě bývalý konzervativní kancléř Helmut Kohl, upozornil Fischer opozici. Dokument nejenže nepopírá německou vinu za nacismus, ale také připomíná utrpení, které lidé zažili při vyhánění z domovů, konstatoval.

Návrh parlamentního usnesení CDU/CSU, ve kterém konzervativci žádají zrušení českých poválečných norem vytvářejících prostor k vysídlení a vyvlastnění Němců, ministr odmítl jako pouhý tah před zářijovými volbami v největší německé zemi Bavorsku. Ta se považuje za ochránce sudetských Němců.

Stoiber vyzval k nátlaku na ČR

Místopředseda frakce CDU/CSU Wolfgang Schäuble před Fischerovým vystoupením vyzýval berlínskou vládu, aby jednala s ČR o odstranění dekretů. Už během řeči opozičního politika šéf německé diplomacie vrtěl nesouhlasně hlavou.

Bavorský premiér a předseda CSU Edmund Stoiber vyzval Fischera, aby "nyní naléhavě podpořil humanitární gesto pro sudetské Němce také ve vztahu k české vládě ," napsal včera deník Süddeutsche Zeitung, aniž sdělil, kdy se premiér takto vyjádřil. Stoiber prý dále v reakci na Fischerův souhlas s gestem zdůraznil, že "pouhé čekání na odpověď z Prahy je příliš málo."

Odškodnění by měly dostat dva tisíce Němců

Finanční gesto ve výši asi 2500 eur (kolem 80 tisíc Kč) by se mohlo týkat zhruba dvou tisíc osob, řekl pro Süddeutsche Zeitung jednatel Pracovní skupiny sudetoněmecké sociální služby a představitel Ackermannovy obce (sdružuje katolicky orientované odsunuté Němce) Raimund Paleczek. Tito lidé by podle něj měli být vybráni z těch, "které po válce nejtížeji postihlo věznění a nucené práce" a zároveň nebyli aktivními stoupenci nacismu. "Byl by to politický signál a lidské gesto uznání obětí," upřesnil Paleczek.

Morální gesto nestačí

Šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt (CSU) odmítl "politizování" záležitosti a předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová (CDU) v deníku Frankfurter Rundschau označila nejnovější iniciativy berlínské vlády za "vesměs pozitivní". Sudetoněmecký landsmanšaft v Rakousku (SLÖ) ve čtvrtek vyzval Vídeň, aby usilovala o zřízení "nezávislé mezinárodní právní instance", která by nově posoudila otázku odškodnění odsunutých. Posuzování by se měli účastnit odsunutí. "Morální gesto", které podporuje kancléř Wolfgang Schüssel, podle SLÖ nestačí.

Welt: hrozí nové ochlazení

"Po řadě smířlivých gest teď hrozí v německo-českých vztazích nové ochlazení," napsal ve čtvrtek Die Welt. Fischer přitom podle deníku i ve středu nepřímo potvrdil, že déle zvažované gesto podporuje. Přestože Praha přičítá zodpovědnost za vyčleňování prostředků jen správní radě fondu, Welt poukazuje na to, že grémium je odpovědné oběma ministerstvům zahraničí. Návrhy na odškodnění pocházejí původně od bývalého šéfa Seligerovy obce (sdružuje soc. dem. orientované odsunuté) Volkmara Gaberta, který nedávno zemřel. O jeho iniciativách se podle deníku několik let diskrétně jednalo. Přesto, že správní rada se už v roce 2000 odmítla odškodněním zabývat, ponechala otevřenou možnost věnovat se tématu později, uvedl list.

Tagesspiegel: dva kroky zpět, krok vzad

Zatížení vztahů s Prahou přichází v nevhodný okamžik, soudí noviny Der Tagesspiegel. "S německo-českými vztahy je prostě kříž." Poté, co premiér Špidla začal probírat i citlivé otázky minulosti, ocitly se tyto kroky opět v nebezpečí, a to vinou "určitě dobře míněné iniciativě Joschky Fischera ve prospěch sudetských Němců". Po odmítavé reakci z Prahy však berlínské ministerstvo dělá to, co se obvykle v takových situacích dělává: přibrzďuje a říká, že nebylo míněno odškodnění, ale jen humanitární gesto. Začíná tedy opět stejný rituál v podobě "dva kroky vpřed a jeden vzad".