I přes britské naléhání ale Írán nadále odmítá přijmout zvláštní mezinárodní inspektory, kteří by prozkoumali jaderná zařízení země. "Nikdo neví přesně, jestli Írán vlastní jaderné zbraně," řekl šéf britské diplomacie. "Neochota Íránu ke spolupráci by mohla vážně narušit jeho obchodní vztahy s Evropskou unií," dodal.

"Nic neskrýváme a jsme připraveni spolupracovat," pronesli shodně íránští představitelé. Zároveň ale odmítli výzvu Strawa, aby do září podepsali dodatek ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, čímž by se otevřela jaderná zařízení země zevrubnější mezinárodní kontrole.

Iránský ústupek

Prozatím jediným "ústupkem" bude návštěva generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammada Baradeje. Ten má do Teheránu přijet v dohledné době jednat o obsahu zprávy, kterou v červnu MAAE zveřejnila o íránském jaderném programu. Zpráva totiž upozornila na to, že Írán nedodal přesné informace o nákupu materiálu využitelného v civilním ale i vojenském jaderném programu.

Právě existence íránského jaderného programu dostala Írán pod mezinárodní tlak. Nejhlasitější kritika se ozývá již tradičně z USA. Američané jsou přesvědčeni, že Írán zneužívá civilní jaderný program k vojenským účelům. USA však nemají s Íránem žádné diplomatické vztahy.

Úloha prostředníka 

Británie je tak postavena do úlohy prostředníka. Její vztahy s Íránem jsou ale v poslední době doslova napjaté, především pak kvůli výroku britského premiéra Blaira, kterým minulý týden v parlamentu podpořil studentské protivládní demonstrace v Íránu.

Po ukončení války v Iráku se mezi Íránci množí obavy z toho, že právě jejich země je nyní "horkým" kandidátem na americkou intervenci. "Nikdo nemůže přirovnávat Írán k Iráku. Jejich politické systémy a potenciální nebezpečí pro region jsou odlišné," vzkázal Straw v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici BBC.