Spolu s Mimosou dopravila do kosmu i kanadskou družici MOST, určenou k hledání proměnných hvězd, americkou QuakeSat ke zkoumání možností předpovědí zemětřesení a dalších pět malých družic, jež postavili v rámci výuky studenti z univerzit z Dánska, Japonska a Kanady. Na oběžnou dráhu vynesla i maketu ruské družice Monitor, jež bude Zemi obíhat ve spojení se startovacím blokem Briz.

Výzkum negravitačních vlivů

Mimosa, která je po satelitech typu MAGION již šestou českou, respektive československou, družicí, je určena ke zkoumání negravitačních vlivů na pohyb umělých kosmických těles. V praxi jde především o měření vlivu slunečních paprsků a odporu zemské atmosféry.

Z anglického názvu tohoto měření - Microaccelerometric Measurements of Satelite Accelerations (mikroakcelerometrické měření zrychlení satelitů) pochází také poetický název družice MIMOSA. Praktickým výsledkem tohoto měření má být zpřesnění výpočtů drah družic a tím také přijmu jejich signálů pro potřeby spojů, námořní i pozemní navigace, předpovědí počasí atd.

K měření slouží MACEK

Přístroj má tvar pravidelného šestadvacetiúhelníku, hmotnost asi 60 kilogramů a jeho provoz je napájen slunečními panely o celkovém výkonu 24 wattů. Živostnost družice má být 18 měsíců.

K měření slouží unikátní český přístroj MACEK (MikroAkcelerometr K), který si odbyl svou premiéru již v roce 1992 na ruské družici Resurs a poté se v roce 1996 dostal díky zájmu Alabamské univerzity z USA i na palubu amerického raketoplánu Atlantis. Nyní se do kosmu dostává jeho zdokonalená podoba.

Vývoj a výroba družice, jež probíhaly pod vedením vědců z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, stály asi 45 miliónu korun a byly hrazeny z grantu Grantové agentury ČR. Start družice v hodnotě zhruba tři čtvrtě miliónu euro (asi 24 miliónů korun) byl financován formou odpisu z dluhu Ruska vůči České republice.