Volby se měly konat v květnu 2007, ale Balkenendova vláda se letos v červnu rozpadla, když se ukázalo, že poslankyně somálského původu Ayaan Hirsiová Aliová  lhala v žádosti o azyl. Z vlády odešla malá strana D66.

Až do sklonku minulého týdne se zdálo, že kampani před předčasnými volbami do 150členného nizozemského parlamentu - Druhé komory generálních stavů - bude dominovat sílící ekonomika. Páteční vládní návrh zakázat tradiční zahalování obličejů muslimských žen znovu vrátil naplno do hry otázky dvou "i"- imigrace a islámu.

Ministryně pro přistěhovalectví Rita Verdonková argumentuje tím, že burky - závoje, které ponechávají jen nevelký průzor pro oči - odporují pravidlům bezpečnosti a veřejného pořádku. Korunu všemu nasadil primátor Amsterodamu Job Cohen tvrzením, že ženy, které kvůli burce odmítnou zaměstnat, nemohou očekávat sociální podporu.

Levicová opozice v čele se Stranou práce (PvdA) namítá, že vládní koalice pravého středu - křesťanských demokratů (CDA), Demokratů 66 a Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) pod vedením premiéra Jana Petera Balkenenda chce na poslední chvíli těžit z obav veřejnosti z islámských radikálů.

Vražda van Gogha oslabila toleranci

Sociální a politická mapa země tulipánů se od posledních voleb v roce 2003 pronikavě změnila. Vražda filmaře Thea van Gogha v roce 2004, jehož ubodal a zastřelil fundamentalista původem z Maroka za film kritický ke vztahu islámu k ženám, a hrozby smrtí premiérovi vytyčily hranice proslulé nizozemské tolerance. [celá zpráva] Politici souhlasili s tím, že tvrdší přístup je nezbytný v zemi se 16 milióny obyvatel, kde žije asi milión muslimů převážně marockého  a tureckého původu a kde kupříkladu v rotterdamské čtvrti Delfhaven či haagském předměstí Transvaal tvoří drtivou většinu.

Azylové zákony vzaly hlasy ultrapravici

Haag výrazně přehodnotil přistěhovaleckou politiku a přijal jedny z nejtvrdších pravidel v Evropě. Ještě před příchodem do země musí cizinci skládat zkoušky z holandštiny a prokázat, že znají historii země a její hodnoty. Vláda tím vzala hlasy radikální pravici, zejména nástupců Pima Fortuyna zastřeleného aktivistou za práva zvířat několik dní před volbami v roce 2002.