28letý Tunisan Abdul přijel do Francie jako kojenec. Jeho matka tehdy následovala svého muže, který v zemi pracoval na základě pozvání zdejší vlády. Paříž Abdulovi zaplatila vzdělání, rodina čerpala řádné sociální dávky. On ale nyní tvrdí: "Nemám vůči Francii žádné závazky. Jedinou mojí jistotou je Alláh." Ve Francii podle odhadů žije přes 6 miliónů lidí pocházejících z Magrebu, většina z nich je v pozici Abdula, tj. vykořeněných lidí odmítnutých tzv. většinovou společností. Ve Francii se doma necítí, v Tunisu byl nejdéle 1 měsíc.

Zájem o ČR klesá

V České republice vloni požádalo o azyl téměř 8,5 tisíce osob, v porovnání s rokem 2001 jde ale o závratný desetitisícový pokles. Azyl Praha udělí jen asi procentu žadatelů. "Cílovou zemí jsme se stali už v polovině 90. let," říká k obavám z nekontrolovatelného přílivu uprchlíků po vstupu naší země do EU ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Heišman.

Uvádí, že příliv cizinců vyvrcholil v roce 2001, kdy ČR v počtu žádostí o azyl předstihla například Španělsko. Praha ročně udělí azyl asi procentu žadatelů, největší šanci najít u nás nový domov mají tradičně Afghánci a v posledních letech i Bělorusové. 

Nejvíce zájemců je z Iráku

UNHCR ve světě vloni zaznamenal 587 400 žadatelů o azyl, což je pokles o 5,4 procenta oproti roku 2001. Celkově evidoval loni asi 19,8 miliónu osob, které považuje za uprchlíky. Smutné prvenství v počtu uprchlíků drží obyvatelé Iráku. Druhou nejpočetnější skupinou byli loni obyvatelé bývalé Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), následovaní Turky a Číňany.

O polovinu méně bylo loni afghánských uprchlíků, kteří v roce 2001 stáli v čele seznamu žadatelů. S 25 700 žádostmi klesli na pátou příčku. Téměř dva milióny Afghánců se naopak vrátily do vlasti se sousedního Pákistánu a Íránu po pádu talibánského režimu. Afghánci byli v minulosti nejvíce postiženou skupinou.