Ředitel Paul Kelley tvrdí, že se řídí vědeckými studiemi, podle nichž mají teenageři v důsledky hormonálních změn jiný spánkový rytmus než mladší děti a než dospělí a "probouzejí" se až v devět hodin ráno. Rozhodl se proto od loňského září posunout začátek vyučování ve škole, do níž chodí žáci ve věku českého druhého stupně, z devíti na deset hodin ráno.

Následovalo dramatické zlepšení - v průměru o 19 procent - výsledků závěrečných zkoušek ve všech předmětech. "Samozřejmě nemůžeme prokázat, že to je důsledek posunutí vyučovací doby, ale nevím o škole, která by zaznamenala tak velké zlepšení ve všech základních předmětech," řekl Kelley listu The Times.

Ve škole se přitom prý vyjma změny začátku vyučování a příchodu dvou nových učitelů matematiky nic nezměnilo - rozvrh ani počet žáků ve třídách. Podle Kelleyho také návštěvníci zaznamenali, že škola je klidnější a tišší než dřív.

Adolescenti mají jinou přirozenou dobu spánku

Podle The Times řada studií ukázala, že malé děti mají přirozenou dobu spánku mezi devátou večer a sedmou ráno, zatímco u adolescentů to je mezi půlnocí a devátou ráno, takže mnozí jsou sotva vzhůru, když škola začíná.

V zásadě jsou tak teenageři nuceni fungovat jako cestující při vyrovnávání časových rozdílů, řekl listu profesor Russell Foster z Oxfordské univerzity. Řada učitelů sice tvrdí, že žáci se nejlépe učí ráno, ale podle Fostera pro to nejsou empirické důkazy.

"Ve skutečnosti je obtížné žáky po ránu něco naučit, ale je snazší udržet kázeň, protože jsou v polospánku," poznamenal Foster. "Po obědě jsou učitelé už poněkud unavení, zatímco děti lezou po zdi a je těžké udržet kázeň," dodal.