Podle průzkumu ČSOB studenti středních škol ještě často vystačí s kapesným od rodičů, protože 60 % z nich neutratí měsíčně víc než 1000 korun. Vysokoškoláci mají už podstatně vyšší náklady. Více než 5 000 korun měsíčně utratí 37 % z nich.

Zatímco tedy při střední škole brigádu, natož souběžnou práci vůbec nehledá 40 % studentů, mezi vysokoškoláky je takový přístup spíše výjimkou. Přivýdělek v podobě brigády má 63 % z nich.

Téměř čtvrtina vysokoškoláků má během studia i pravidelné zaměstnání. Většina z nich pracuje na poloviční úvazek, ale celých 5 % již kromě studia pracuje i 40 hodin týdně.

Kapesné ve většině případů nestačí

„Se vstupem na vysokou školu nerostou pouze nálady na ubytování a stravu, ale i na dopravu, koníčky, materiály do školy a také zábavu se spolužáky. Rodiče všechny tyto náklady kapesným nepokrývají,“ říká Irena Zatloukalová, specialistka externí komunikace ČSOB.

Průzkum ukázal, že tři čtvrtiny studentů středních škol dostávají od rodičů kapesné do výše 2 000 korun. Vysokoškolákům rodiče přispívají více. Kapesné do výše 2000 korun od svých rodičů dostává 42 % vysokoškoláků. Dalších 30 % z nich dostává kapesné do 4 000 korun.

„Tento průzkum také ukázal, že si studenti uvědomují, že jim brigády a práce přinesou nejen peníze na jejich aktuální potřeby, ale i cenné zkušenosti. Praxe se jim po ukončení studia bude při hledání zaměstnání hodit,“ uvedla Zatloukalová.