Od roku 2007 se podle školních vzdělávacích programů začalo učit v 1. a 6. ročnících na základních školách. Po dvouletých zkušenostech začínají školy od září s novou výukou také ve 3. a 8. třídách. Za dva roky tedy poběží výuka podle ŠVP na celém druhém stupni a za tři roky i na celém prvním stupni ZŠ.

Od začátku školního roku se k základním školám přidávají také gymnázia a přibližně polovina středních odborných škol. Ostatní střední školy (zejména průmyslovky) se zapojí během příštích dvou let.

Výhody ŠVP

Pro každý typ střední a základní školy (respektive pro každý učební obor) byl nebo bude vytvořen rámcový vzdělávací program, který vyjadřuje představu státu o tom, jak by měl být připraven absolvent toho kterého oboru. Neurčuje však podrobně, jak mají školy postupovat, když chtějí stanoveného cíle dosáhnout. Školy tak získávají větší prostor pro své vlastní pojetí a to se odráží ve školním vzdělávacím programu, který si samy připravují.

V novém pojetí už není nutné dodržovat centrální osnovy a školy mají větší prostor k tomu, aby se vyprofilovaly, přizpůsobily se potřebám zaměstnavatelů a více využívaly zajímavější způsob výuky. Namísto encyklopedických vědomostí se mají orientovat na tzv. klíčové kompetence žáků, tedy schopnost řešit problémy, spolupracovat, nést zodpovědnost, na komunikaci v češtině i v cizím jazyce, práci s počítačem či chuť dále se učit.

V konečném důsledku by změny měly přispět k samostatnějšímu a odpovědnějšímu chování žáků a jejich lepšímu uplatnění v praxi.

Učitelům přibyla práce, ale víc je baví

Pro školy znamená toto nové pojetí sice mnoho práce navíc, přitom jde o činnosti, které se i sami učitelé museli napřed naučit, ale na druhou stranu není zanedbatelné, že se pedagogové stávají spolutvůrci vzdělávacích záměrů své školy a tím jsou také více zainteresováni na její úspěšnosti.

Například ředitelka pilotní školy z Příbrami Marcela Hodková si myslí, že pedagogické sbory zažívají díky reformě renesanci: „Mnoho učitelů už ztratilo chuť do práce, byli vyhořelí a teď našli zase nový impuls, začali hledat zkušenosti v jiných školách, používat novou techniku, snaží se propojovat výuku v různých předmětech. O to je smutnější, že jsme na to nedostali víc peněz.“

Ovšem ne všichni učitelé byli hned od začátku reformou nadšeni. To si uvědomuje i zástupce ředitele VOŠ a SPŠ ve Varnsdorfu Josef Mágr. Jeho škola využila větší volnosti tak, že posílila tělesnou výchovu, matematiku a zařadila zcela nový předmět rétorika. Snaží se také spojovat předměty, jako třeba fyziku a chemii. „Když se učitelé sami na vzdělávacích programech podílejí, tak odpadne připomínka, kterou bylo dříve velmi často slyšet: Kdo to zase vymyslel? Kdo podle toho má učit?“ upozorňuje Josef Mágr.

Žáci mohou být aktivnější

Žákům by reforma měla přinést zajímavější vyučování, v němž už by neměli jen pasivně poslouchat výklad a pak z něj být vyzkoušeni, ale měli by mít víc prostoru pro vlastní aktivitu a vyjádření názoru.

„Když dáme žákům možnost, aby řešili problémy ve skupinkách společně, tak to vzbudí jejich zájem a zapojují se i ti slabší, protože se nestydí. Objeví v sobě schopnosti, o nichž ani nevěděli,“ říká Hana Křístková ze Střední odborné školy obchodní v Brně. Vymysleli si tu například projekt, při němž se celá škola věnuje zdravému stylu života. Prolíná všemi obory a předměty, žáci si hledají informace, chodí na přednášky do fakultní nemocnice připravují prezentace, např. o bulimii a anorexii, v matematice pak třeba měří BMI.