Článek
Pokud student střední či vyšší odborné školy ukončí studium a nechá se zaměstnat, platí za něj od nástupu do zaměstnání pojistné zaměstnavatel. Nastoupí-li do zaměstnání až po prázdninách, považuje se určitých okolností doba navazujících školních prázdnin ještě za studium.
Například pro studenty středních a vyšších odborných škol se doba školních prázdnin po ukončení studia považuje za studium, pokud daná osoba po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud nastoupí do zaměstnání až 1. 9. nebo se od 1. 9. zaregistruje na úřadu práce, tak je doba prázdnin považována za studium a nemusí platit pojistné.
Když absolvent střední nebo vyšší odborné školy pokračuje ve studiu, je doba mezi skončením výuky a začátkem dalšího studia považována za studium a pojistné student neplatí.
U vysokoškolských absolventů je to jinak
Student, který dokončí vysokou školu, není do nástupu do zaměstnání účasten nemocenského pojištění. Z hlediska důchodového se za studium považuje ještě kalendářní měsíc, v němž absolvent studium ukončil, a za určitých podmínek i měsíc následující. Od nástupu do zaměstnání přirozeně hradí pojistné zaměstnavatel.
Účast na důchodovém pojištění z titulu studia trvá jen potud, než doba studia po dosažení věku 18 let v součtu nedosáhne 6 let. Pokud někdo studuje déle, může se přihlásit na příslušné správě sociálního zabezpečení k dobrovolnému důchodovému pojištění. Pokud se daná osoba nepřihlásí k dobrovolnému důchodovému pojištění, není účastna důchodového pojištění a není povinna platit pojistné, pokud nevykonává samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění. Tuto dobu ale tudíž nelze započítat pro nárok na důchod. Minimální výše pojistného letos činí 1 649 Kč měsíčně.
Podnikající studenti platí jen tehdy, dosáhnou-li jejich příjmy rozhodné částky
Studenti do 26 let, kteří podnikají, se považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající vedlejší činnost. Za určitých okolností nejsou povinni platit pojistné či zálohy, nebo mohou platit zálohy nižší. Pokud student nedosáhne tzv. rozhodné částky, tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji přesahujícího určitou hranici (pro uplynulý rok 2008 byla tato hranice stanovena na 51 744 Kč, pro rok 2009 56 532 Kč), je jeho účast na důchodovém pojištění dobrovolná. Po překonání rozhodné částky je již povinná.
Absolventům, kteří nenastoupí do práce a ani se nechtějí registrovat na úřadě práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká, ale nejsou nadále účastni důchodového pojištění. Od začátku letošního roku již studenti nejsou účastni nemocenského pojištění. To neznamená, že by neměli nárok na zdravotní péči. Skutečnost, že studenti nejsou účastni nemocenského pojištění, znamená pouze to, že jim z důvodu studia nebudou poskytovány peněžité dávky v době nemoci.
Podrobné informace k celému systému sociálního zabezpečení, najdete na webových stránkách ČSSZ.