Článek
Tým pod vedením profesora Antonína Píšťka z Leteckého ústavu se po řadě úspěšných projektů chystá vyvinout prototyp experimentálního bezpilotního letounu pod označením VUT 001. Letecký ústav založený v roce 1993 tak hodlá navázat na řadu úspěšných projektů v oblasti českého leteckého průmyslu. Například projekt jednomotorového letounu VUT 100 Cobra byl oceněn v roce 2005 cenou Česká hlava za nejvýraznější inovaci.
Tým pod vedením profesora Antonína Píšťka z Leteckého ústavu se po řadě úspěšných projektů chystá vyvinout prototyp experimentálního bezpilotního letounu pod označením VUT 001. Letecký ústav založený v roce 1993 tak hodlá navázat na řadu úspěšných projektů v oblasti českého leteckého průmyslu. Například projekt jednomotorového letounu VUT 100 Cobra byl oceněn v roce 2005 cenou Česká hlava za nejvýraznější inovaci.
Tým pod vedením profesora Antonína Píšťka z Leteckého ústavu se po řadě úspěšných projektů chystá vyvinout prototyp experimentálního bezpilotního letounu pod označením VUT 001. Letecký ústav založený v roce 1993 tak hodlá navázat na řadu úspěšných projektů v oblasti českého leteckého průmyslu. Například projekt jednomotorového letounu VUT 100 Cobra byl oceněn v roce 2005 cenou Česká hlava za nejvýraznější inovaci. Nyní bude tým profesora Píšťka od začátku dokonce realizovat vývoj prototypu Marabu, včetně stavby prototypu a jeho přípravy k záletu. Bezpilotní letouny patří k nejmodernějším trendům současného letectví. Tyto stroje jsou využívány především k vojenským účelům, širšímu využití v civilním prostředí zatím brání legislativní překážky, které je zapotřebí vyřešit.
Tým pod vedením profesora Antonína Píšťka z Leteckého ústavu se po řadě úspěšných projektů chystá vyvinout prototyp experimentálního bezpilotního letounu pod označením VUT 001. Letecký ústav založený v roce 1993 tak hodlá navázat na řadu úspěšných projektů v oblasti českého leteckého průmyslu. Například projekt jednomotorového letounu VUT 100 Cobra byl oceněn v roce 2005 cenou Česká hlava za nejvýraznější inovaci. Nyní bude tým profesora Píšťka od začátku dokonce realizovat vývoj prototypu Marabu, včetně stavby prototypu a jeho přípravy k záletu. Bezpilotní letouny patří k nejmodernějším trendům současného letectví. Tyto stroje jsou využívány především k vojenským účelům, širšímu využití v civilním prostředí zatím brání legislativní překážky, které je zapotřebí vyřešit.
Tým pod vedením profesora Antonína Píšťka z Leteckého ústavu se po řadě úspěšných projektů chystá vyvinout prototyp experimentálního bezpilotního letounu pod označením VUT 001. Letecký ústav založený v roce 1993 tak hodlá navázat na řadu úspěšných projektů v oblasti českého leteckého průmyslu. Například projekt jednomotorového letounu VUT 100 Cobra byl oceněn v roce 2005 cenou Česká hlava za nejvýraznější inovaci. Nyní bude tým profesora Píšťka od začátku dokonce realizovat vývoj prototypu Marabu, včetně stavby prototypu a jeho přípravy k záletu. Bezpilotní letouny patří k nejmodernějším trendům současného letectví. Tyto stroje jsou využívány především k vojenským účelům, širšímu využití v civilním prostředí zatím brání legislativní překážky, které je zapotřebí vyřešit. Vývoj projektu Marabu bude navázán na aktivity průmyslových partnerů. Tým z Leteckého ústavu bude spolupracovat například s První brněnskou strojírnou Velká Bíteš, společností Jihlavan-Airplanes či Plast Servis. Projekt má podporu grantu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.
Tým pod vedením profesora Antonína Píšťka z Leteckého ústavu se po řadě úspěšných projektů chystá vyvinout prototyp experimentálního bezpilotního letounu pod označením VUT 001. Letecký ústav založený v roce 1993 tak hodlá navázat na řadu úspěšných projektů v oblasti českého leteckého průmyslu. Například projekt jednomotorového letounu VUT 100 Cobra byl oceněn v roce 2005 cenou Česká hlava za nejvýraznější inovaci. Nyní bude tým profesora Píšťka od začátku dokonce realizovat vývoj prototypu Marabu, včetně stavby prototypu a jeho přípravy k záletu. Bezpilotní letouny patří k nejmodernějším trendům současného letectví. Tyto stroje jsou využívány především k vojenským účelům, širšímu využití v civilním prostředí zatím brání legislativní překážky, které je zapotřebí vyřešit. Vývoj projektu Marabu bude navázán na aktivity průmyslových partnerů. Tým z Leteckého ústavu bude spolupracovat například s První brněnskou strojírnou Velká Bíteš, společností Jihlavan-Airplanes či Plast Servis. Projekt má podporu grantu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.
Letoun nese označení Marabu po stejnojmenném ptákovi. Právě svojí přídí a konstrukcí trupu stroj ptáka vzdáleně připomíná. Pro motorové osazení je kromě pístového motoru využita i turbína PBS Velká Bíteš TV 100A s tahem 110 daN. Motor je odvozen od PEJ jednotek, vyrobených touto továrnou pro letadla z Aera Vodochody.
Uložení rotoru je mazáno autonomním olejovým systémem. Řízení motoru zajišťuje elektronický systém. Start je elektrický, stejně jako čerpadlo paliva a oleje. Napájení zajišťuje vestavěný generátor a DC-DC převodník. Zapalovací systém je nízkonapěťový. Tento motor vlastně umožňuje projektu Marabu dostupnost až do 8000 m.