Co táhne Západoevropany na rumunskou univerzitu? Stručně řečeno: relativní kvalita za nízkou cenu. Nízké školné, levné bydlení a živobytí, pedagogický sbor profesionálně na úrovni a moderní přístrojové vybavení, do kterého škola hodně investovala. A ještě jedno kouzlo má univerzita v Kluži, a to kouzlo velmi podstatné: samoplátci zde neskládají přijímací zkoušky.

V jiných evropských zemích musejí všichni zájemci o lékařské povolání zdárně projít náročným přijímacím řízením. Ne tak v hlavním městě Transylvánie. Kdo zaplatí 3600 dolarů (zhruba 72 000 korun) ročně, je okamžitě přijat a může studovat.

Anglická a francouzská sekce studia

Univerzita na tom založila svůj úspěch v roce 2000, kdy otevřela šestiletý studijní obor medicíny ve francouzštině. Belgický deník Le Soir napsal, že zprvu se hlásili hlavně studenti z Tuniska a dalších zemí arabského Maghrebu a frankofonní černé Afriky. Od roku 2007, kdy Rumunsko vstoupilo do EU a jeho vysokoškolské diplomy začaly být uznávány jinde v Evropě, přijíždějí Francouzi a Belgičané. Francouzská sekce univerzity má dnes více než tisíc studentů. Její úspěch podnítil otevření anglické sekce, kde dnes studuje bezmála 600 budoucích evropských lékařů.

Nejde o zaplacený titul

Bylo by ovšem omylem domnívat se, že Kluž přijímá odpad z jiných  vysokých škol. Upozorňují na to sami zahraniční studenti na svých diskusních internetových stránkách. "Kdo doma nezvládne první ročník medicíny a myslí si, že problém vyřeší přechodem na zdejší univerzitu, ať sem raději vůbec nejezdí," varuje například studentka třetího ročníku z Paříže. Podle ní jsou rumunští profesoři neméně nároční než francouzští a navíc prý - to považuje za potřebné zdůraznit - vyžadují od studentů uctivější přístup, než jaký je obvyklý ve Francii.

Kromě toho, účast na přednáškách a odborné praxi je povinná. Recept na úspěch tedy zní: disciplína, každodenní dřina a respekt k pedagogům. Studentka čtvrtého ročníku, která do Kluže přestoupila z medicíny v Namuru a Bruselu, naproti tomu oceňuje, že nejlepší rumunská škola pro doktory není tak přeplněná jako obdobné vzdělávací ústavy v Belgii a vyučující se mohou studujícím více věnovat.

Levné bydlení i doprava

Za podnájem se v Kluži běžně platí mezi 120 a 150 eury měsíčně. Po městě jezdí přes tři tisíce vozů taxislužby s tarifem pod 50 eurocentů za kilometr. Letecké spojení se rok od roku rozšiřuje. Pravidelné linky spojují Kluž s třicítkou měst v deseti zemích, v létě létají chartery za sluncem. Místní letiště vloni odbavilo 750 tisíc cestujících. Za hodinu individuální výuky rumunštiny se platí kolem 10 eur. Znalost rumunštiny je potřebná především v závěrečných třech letech studia, kdy mladí medici často přicházejí do kontaktu s pacienty.

Paradox rumunského zdravotnictví

Je to trochu pozoruhodná situace. Rumunské zdravotnictví je bezpochyby jedním z nejzanedbanějších v Evropě. Rumunští lékaři houfně opouštějí zemi a usazují se především ve Francii, která je jim jazykově i kulturně blízká a kde jsou přijímáni v zásadě bez předsudků. Jsou ochotni zastávat náročná a hůře placená místa ve veřejných nemocnicích, o která jejich francouzští kolegové nejeví zájem.

Naproti tomu lékařská fakulta v Kluži, ve třetím největším rumunském městě s 320 000 obyvatel, má takový úspěch, že rumunské ministerstvo školství plánuje od příštího akademického roku zvýšit školné z nynějších 3600 dolarů na 5000 eur (asi 100 tisíc korun). Studenti, kteří již školu studují, budou moci celý  šestiletý cyklus dokončit za původní cenu. Kromě Vysoké školy lékařství a farmacie je v Kluži ještě dalších pět univerzit, na kterých studuje přibližně 75 tisíc studentů. Jsou zde otevírány nové studijní obory jak v domácí rumunštině a maďarštině, tak v němčině, angličtině, francouzštině a ruštině.