Hlavní obsah

Arabové a Jihoameričané budou spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu

Novinky, mnu, Scio, University World News

Dvanáct jihoamerických a dvaadvacet arabských zemí se zavázalo k posílení spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání. Zástupci regionů usilují o vytvoření arabsko-jihoamerické technologické univerzity a vzájemné předávání zkušeností mezi arabskými a jihoamerickými badateli.

Článek

Na druhém společném summitu jihoamerických a arabských zemí, konaném v katarském Dohá, byl odhalen například plán vybudování Technologické univerzity Simóna Bolívara, která se zaměří na výzkum, postgraduální vzdělávání a výměnné pobyty pro profesory a studenty z obou regionů.  

Na druhém společném summitu jihoamerických a arabských zemí, konaném v katarském Dohá, byl odhalen například plán vybudování Technologické univerzity Simóna Bolívara, která se zaměří na výzkum, postgraduální vzdělávání a výměnné pobyty pro profesory a studenty z obou regionů.  

Na druhém společném summitu jihoamerických a arabských zemí, konaném v katarském Dohá, byl odhalen například plán vybudování Technologické univerzity Simóna Bolívara, která se zaměří na výzkum, postgraduální vzdělávání a výměnné pobyty pro profesory a studenty z obou regionů.   Propagátoři vzájemné spolupráce mezi regiony si slibují pozitivní výsledky od předávání zkušeností mezi arabskými a jihoamerickými badateli. Například Egypt může Brazílii poskytnout dostatek odborníků na pěstování bavlny nebo experty zabývající se oblastí zavlažování půdy. Oproti tomu Brazílie, Peru či Mexiko mohou pomoci arabským zemím v oblasti rostlinné genetiky, ekonomie nebo výzkumu tropických nemocí.

Na druhém společném summitu jihoamerických a arabských zemí, konaném v katarském Dohá, byl odhalen například plán vybudování Technologické univerzity Simóna Bolívara, která se zaměří na výzkum, postgraduální vzdělávání a výměnné pobyty pro profesory a studenty z obou regionů.   Propagátoři vzájemné spolupráce mezi regiony si slibují pozitivní výsledky od předávání zkušeností mezi arabskými a jihoamerickými badateli. Například Egypt může Brazílii poskytnout dostatek odborníků na pěstování bavlny nebo experty zabývající se oblastí zavlažování půdy. Oproti tomu Brazílie, Peru či Mexiko mohou pomoci arabským zemím v oblasti rostlinné genetiky, ekonomie nebo výzkumu tropických nemocí.

"Podobné univerzity budou sloužit jako most spojující regiony v kulturní a vědecké oblasti. Jejich absolventi budou hrát důležitou roli při rozvoji a pomohou k posílení hospodářských vztahů i vzájemných vazeb mezi lidmi z těchto zemí," věří Nagib Nassar, egyptský profesor genetiky na univerzitě v brazilské metropoli Brasília. 

Počet studentů v arabských zemích roste

Odhaduje se, že v jihoamerických zemích žije až 12 miliónů Arabů, kteří by se mohli zapsat ke studiu nebo dokonce zapojit do badatelské činnosti na vysokých školách.

Odhaduje se, že v jihoamerických zemích žije až 12 miliónů Arabů, kteří by se mohli zapsat ke studiu nebo dokonce zapojit do badatelské činnosti na vysokých školách.

Odhaduje se, že v jihoamerických zemích žije až 12 miliónů Arabů, kteří by se mohli zapsat ke studiu nebo dokonce zapojit do badatelské činnosti na vysokých školách. Výzkumné programy zahrnující i aktuální problematiku výzkumu životního prostředí či klimatických změn mají přispět k rozvoji techniky a přírodních věd v arabském světě, kde se zmiňovanou oblastí zabývá pouze 124 lidí z miliónu obyvatel v porovnání s 2830 lidmi z miliónu v zemích OECD, které jsou považovány za hospodářsky nejvyspělejší. Arabští vědci mají zejména co dohánět v publikační činnosti. Na jejím celosvětovém objemu se podílejí pouze jedním procentem.

Odhaduje se, že v jihoamerických zemích žije až 12 miliónů Arabů, kteří by se mohli zapsat ke studiu nebo dokonce zapojit do badatelské činnosti na vysokých školách. Výzkumné programy zahrnující i aktuální problematiku výzkumu životního prostředí či klimatických změn mají přispět k rozvoji techniky a přírodních věd v arabském světě, kde se zmiňovanou oblastí zabývá pouze 124 lidí z miliónu obyvatel v porovnání s 2830 lidmi z miliónu v zemích OECD, které jsou považovány za hospodářsky nejvyspělejší. Arabští vědci mají zejména co dohánět v publikační činnosti. Na jejím celosvětovém objemu se podílejí pouze jedním procentem.

Přesto disponují arabské země velkým vědeckým potenciálem. Celkově zde v akademické sféře působí 140 tisíc vyučujících a badatelů, kteří předávají své zkušenosti více než 3,5 miliónům studentů, jejichž počet stále narůstá.

Reklama

Výběr článků

Načítám