Hlavní obsah

Projekt Eskalátor využije nové metody srovnávacích testů

Novinky, Jan Štochl, Scio

Společnost Scio v rámci projektu Eskalátor, který je financován z fondů EU, zavádí v českých podmínkách zásadní inovaci v tvorbě srovnávacích testů. Změna se týká vytváření testů na základě tzv. Item Response Theory (IRT) – běžně používané metody v zemích Západní Evropy či USA. V Česku však překvapivě takový test zatím chybí.

Článek

Projekt Eskalátor je zaměřený na měření schopností a dovedností žáků základních škol v oblasti cizích jazyků a čtenářské gramotnosti. K efektivnímu zjišťování úrovně znalostí chce využívat metodu IRT a v budoucnosti také adaptivní testování.

Rozdílnost IRT testování

V čem se test vytvořený pomocí IRT liší od „klasických“ testů? Na první pohled v ničem. Žák odpoví na sérii testových úloh, dostane vyhodnocení a srovnání s ostatními v rámci třídy, školy a celé republiky.

Kouzlo IRT testů však spočívá v něčem jiném. Testy nabízejí přesnější určení úrovně znalostí každého žáka, umožňují identifikovat jeho silné a slabé stránky. Při pravidelném testování je možné sledovat vývoj znalostí a schopností žáka v čase a určovat jeho pozici na tzv. rozvojových mapách (progress maps). 

Největší výhody IRT testů:

  • Lze přesněji určit úroveň znalostí každého žáka; umožňuje identifikovat jeho silné a slabé stránky a při pravidelném testování je možné sledovat vývoj jeho znalostí a schopností v čase.
  • Lze přesněji určit „přidanou hodnotu“ každé školy a pomoci tak rodičům s výběrem vhodné školy pro svého potomka.
  • Umožňuje snadněji vytvářet obdobně obtížné varianty testů (tzv. test equating).
  • Je také základem pro tzv. CAT (Computer Adaptive Testing), kdy se výběr úloh testu v reálném čase přizpůsobuje samotnému žákovi. Počítač totiž po každé odpovědi žáka přepočítá úroveň znalostí a vybere mu následující úlohu přesně na míru. 

Dobrý test odděluje slabší žáky od lepších

A jak se takový IRT test „vyrábí“? V první fázi se testové úlohy, které se ucházejí o místo ve finální podobě testu, podrobí tzv. kalibraci. V závislosti na použitém modelu IRT jsou výsledkem informace o obtížnosti a tzv. diskriminativnosti (jak daná úloha rozlišuje dobré žáky od horších). U testových úloh, kde je na výběr z více odpovědí (tzv. multiple choice), umožní kalibrace zjistit, do jaké míry žáci hádají správnou odpověď. Tyto informace se ve druhé fázi použijí k výběru takových testových úloh, které budou poskytovat maximální informaci o úrovni znalostí žáka a dobře rozlišovat lepší žáky od horších. A to je přesně to, co bychom měli od testů chtít.

Reklama

Výběr článků

Načítám