Hlavní obsah

Vyšší odborné školy mají nižší prestiž - absolventy trápí problémy s uplatněním na trhu práce

Novinky, Martin Singr, Scio

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Pouze třetina absolventů vyšších odborných škol (VOŠ) by si po absolvování vybrala tento typ studia. Většina by preferovala vysokou školu, protože její absolventi dosahují lepšího uplatnění i platového ohodnocení. Takové jsou výsledky výzkumu, které nedávno zveřejnil Národní ústav odborného vzdělávání.

Článek

Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) se zaměřil na současnou situaci a souvislosti studia na VOŠ a v uplynulých dnech zveřejnil výsledek své práce. Tím je publikace Přechod absolventů vyšších odborných škol do praxe a jejich uplatnění – II. Etapa.

Závěry uvedené v publikaci jsou podle realizátora založeny na dlouhodobém sledování stejného vzorku absolventů VOŠ. První etapa se týkala studentů krátce před absolvováním, druhá se uskutečnila o tři roky později, tedy po úspěšném ukončení studia. Ve výsledcích výzkumu jsou zřejmé změny v názorech a postojích absolventů VOŠ po konfrontaci s pracovním trhem či přijímacími zkouškami na vysokou školu.

VOŠ jako náhradní řešení

Necelá polovina studujících na VOŠ zvolila tento typ školy jako náhradní řešení, protože nebyli přijati na vysokou školu. Tento případ se nejčastěji objevuje mezi studenty humanitně orientovaných oborů. Pokud se studenti rovnou hlásili na VOŠ (55 %), pak většinou ze zájmu o nabízený obor.

U některých z nich ale hrálo roli také to, že jejich šance dostat se na vysokou školu byly nízké a zároveň očekávali snadnější studium. Po ukončení školy ovšem zhruba dvě třetiny přiznávají, že se rozhodli špatně a měli zvolit raději vysokou školu.

Na vině je nižší prestiž a nejisté uplatnění

„Důležité přitom je, že většina absolventů si nestěžuje na nízkou úroveň studia ani nedostatečnou připravenost pro praxi, ale jsou nespokojeni s nižší prestiží a horším postavením na trhu práce ve srovnání s absolventy, kteří mají bakalářský nebo magisterský titul,“ říká spoluautorka publikace Ing. Jana Trhlíková.

Ačkoliv současný zákon umožňuje vysokým školám uznání části studia na VOŠ, z výsledků šetření vyplývá, že se to podařilo jen přibližně 42 % z těch absolventů, kteří pokračovali ve vysokoškolském studiu. Lepší prostupnost je na VOŠ, které s některou VŠ spolupracují. Rozsah započteného studia se ale výrazně liší, a to i podle skupin oborů.

Při výběru vyšší odborné školy studenti očekávali, že po absolvování najdou dobré pracovní uplatnění i platové podmínky. Z výzkumu vyplývá, že se přibližně 58 % absolventů VOŠ opravdu uplatnilo na pozici odpovídající jejich vzdělání, téměř třetina absolventů ovšem pracuje na  pozici, pro niž je dostačující maturitní, nebo dokonce ještě nižší úroveň vzdělání.

Vyšší odborné školy v ČR

Vyšší odborné školy (VOŠ) vytvářejí mezistupeň sekundárního (středního) a terciárního (vysokého) školství. Řada VOŠ vznikla při středních odborných školách. Dohromady je v ČR více než 180 VOŠ, které pokrývají různorodé oborové oblasti. Nejčastěji se orientují na ekonomická, administrativní, sociální či zdravotnická studia, na přípravu v oblasti služeb, nabízejí ale i průmyslové či umělecké obory.

Nesoulad mezi získaným vzděláním a obsazenou pracovní pozicí je u absolventů VOŠ vyšší, než je tomu u těch, kteří vystudovali střední či vysokou školu.

Reklama

Výběr článků

Načítám