Hlavní obsah

Úspěch u zkoušky je otázkou motivace

– PRAHA
Novinky, Hana Hozová, Scio

Zkouškové období je v plném proudu. Tento čas většina studentů nepovažuje za nejkrásnější část roku. Zkoušky málokdo absolvuje rád. Většina studentů se s nimi však tak či onak vypořádá – nic jiného jim totiž nezbývá, bez zkoušek se vysoká škola vystudovat nedá. Jsou ale i tací, pro které jsou zkoušky velký stres.

Článek

Jak je možné, že někdo projde vysokoškolským studiem v pohodě, všechny zkoušky bez dlouhých příprav a úmorných „nocovek“ s lehkostí zvládne a jiný se šprtá týdny a zkoušku stejně neudělá? Co s tím, když „učení neleze do hlavy“ a přípravě na zkoušku věnujete obrovské množství energie a pak ji „uděláte s odřenýma ušima“ nebo vás „vyhodí“?

Jak to zařídit, abyste se vypořádali se zkouškami bez stresu? Důležité je přijít na princip, proč mi učení nejde. Když to má například student nastavené tak, že se učit prostě musí, že to po něm chce někdo zvenčí (učitelé, rodiče apod.), učení mu jako po másle těžko půjde.

Úspěch u zkoušky závisí na postoji

Alfou a omegou je postoj k samotnému studiu či zkoušce. Každý student by si měl upřímně odpovědět na otázku, proč vlastně školu studuje. Motivace je zásadní. Když vím, proč to chci, jistě najdu i cestu, jak se k cíli, čili ke zdárnému ukončení studia či absolvování zkoušky dostat. 

Pokud jdu ke zkoušce s tím, že zkouška je od slova zkusit, je to špatně. Jedinou schůdnou cestou je mít jasno v tom, že zkoušku prostě chci udělat a jít zkrátka uspět.

Postoj ke zkoušce souvisí s postojem k životu

Postoj ke  zkoušce souvisí s postojem k samotnému životu. Když nevím co chci, nejdu tedy za určitým cílem a věci se mi jen tak náhodně dějí, pak je nevyzpytatelný i výsledek mých akcí – v tomto případě zkoušek. Podle životní filosofie Principy života se k nám svět chová podle toho, jak se na něj díváme.

Mnohdy si nemůžeme vybrat, co se nám v životě bude dít, ale můžeme se sami rozhodnout, jak se k tomu postavíme. Situace se může změnit, když změníme postoj k situaci. Pokud to máte v životě nastavené tak, že život je těžký, že škola je nutné zlo a učitel je nepřítel, nemáte nic co by vás podporovalo v tom, zkoušky úspěšně zvládnout.

Máme-li ale jasno v tom, že chceme školu vystudovat, že je to pro nás důležité, pak nemáme důvod vidět učitele jako nepřítele, vnímáme ho pak jako někoho, kdo s námi spolupracuje na cestě k našemu cíli – k vystudování školy, k získání profese, kterou chceme dělat atd. Takový postoj se pak zcela jistě odrazí v průběhu zkoušky, protože s nepřítelem komunikujete jinak než s někým, bez jehož spolupráce se neobejdete, a to se také projeví na výsledku.

Nalaďte se na zkoušejícího

Dobře se připravit na zkoušku nemusí znamenat jen naučit se všechnu látku od á do zet. Zvládnutí přípravy může obsahovat i takové věci, že se naladíte na dotyčného profesora. Zjistíte si například, které téma je mu nejbližší, a tedy na co se soustředit – dobrý tip je například vypátrat, zda dotyčný nenapsal nějakou knihu či skripta a pak čerpat informace z nich.

Nebo třeba v případě, že zkoušející nemá rád namalované holky a velké výstřihy a jít na zkoušku raději v roláku a bez make-upu. Také čas zkoušení může výsledek ovlivnit – neradno jít ke zkoušce před obědem, kdy jsou zkoušející nervózní z hladu a tak dále.

Na štěstí nezáleží

Co z toho všeho vyplývá? Že je jen na nás samotných, jak bude naše zkouškové období případně studium vypadat. Že u zkoušky nezáleží na vrtkavém štěstí, ale na našem postoji, na tom, které kroky uděláme, abychom se dostali ke zdárnému výsledku. Že je důležité převzít za výsledky svých činů – tedy zkoušek odpovědnost a nenechat nic náhodě, a že jsou často důležitější vztahy se zkoušejícími (zjistit jak to pan profesor má) než našprtané hromady dat.

Článek vznikl ve spolupráci s Evou a Pavlem Fojtovými, kteří se stejně jako životní filosofie Principy života problematikou učení a vzdělávání mimo jiné zabývají. Případné dotazy napište do diskuse pod článek nebo na fojtova@principy.czwww.principyzivota.cz

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám