Test Obecné studijní předpoklady (OSP) připravovaný společností Scio je nejčastěji požadovaným testem NSZ a jako takový je zároveň nejfrekventovanějším testem v rámci přijímacího řízení na české vysoké školy vůbec. Jeho obsah je velmi odlišný od testů zaměřených na ověřování získaných vědomostí.

Tři oddíly OSP (verbální, analytický a kvantitativní) vždy z jiného úhlu přistupují k ověřování oborově nespecifických studijních schopností a dovedností. Sledovanými oblastmi jsou významová analýza jazyka, orientace ve výpovědi textu, logická posloupnost při zpracování zadaných podmínek, orientace v grafickém znázornění dat, schopnost operativně nakládat s kvantitativními hodnotami apod. 

Srovnávání s testem IQ

Testy podobné testu OSP jsou často používány i v zahraničí, nicméně doposud chybí přesnější charakteristika založená na srovnání s jinými psychometrickými testy. V České republice k tomu doposud nedošlo. Společnost Scio se proto rozhodla podrobit test OSP srovnávací analýze vůči testu standardně používanému k měření inteligenčního koeficientu. Analýza proběhla na výsledcích účastníků obou testů v rámci NSZ.

V rámci prvního termínu NSZ 6. prosince tak měli účastníci možnost složit jak test OSP tak test IQ. Oba testy nakonec absolvovalo 290 účastníků a to je také vzorek, na němž byla srovnávací analýza provedena. Vzorek nebyl kvótní (nebyl žádným způsobem modelován), testu IQ se mohl zúčastnit každý, kdo se zároveň přihlásil k testu OSP.

 Charakteristiky obou testů
Test Obecné studijní předpoklady

Jedná se o test z produkce společnosti Scio užívaný v přijímacím řízení na vysoké školy k posouzení studijních předpokladů uchazečů. Test OSP obsahuje celkem 105 úloh rozdělených do uvedených tří oddílů, na řešení každého z oddílů mají účastníci 35 minut čistého času, přičemž časy mezi oddíly nejsou převoditelné. Tři oddíly testu se orientují na verbální, analytické a kvantitativní schopnosti a dovednosti.

IQ test

Test standardně využívaný společností Mensa v ČR i v zahraničí.Testování trvá 40 minut, test obsahuje 36 úloh. Test je relativně nezávislý na nabytých vědomostech, kulturním, jazykovém a společenském zázemí. Testuje schopnost vyhledávání logických vazeb mezi grafickými symboly.


Co bylo cílem srovnávací analýzy

Srovnávací analýza mezi testy OSP a IQ měla za cíl provést korelaci (závislost) výsledků testu OSP a testu IQ a rozšířit tak charakteristiku a uchopitelnost testu OSP. Předpokladem bylo, že analýza prokáže středně silnou závislost ve výsledcích obou testů. Tím by se prokázala jak částečná příbuznost, tak zároveň i jedinečnost testu OSP, který je veřejností v některých případech zpochybňován. Z výsledků analýzy také měly být získány poznatky o rozdílnosti obou testů.

Co analýza prokázala

Původní předpoklad se potvrdil - korelační koeficient je 0,5, tudíž závislost mezi výsledkem testu IQ a výsledkem v OSP není příliš silná (korelace se uvádí na stupnici 0 až 1, přičemž vyšší hodnota ukazuje na silnější korelaci). Silnější není závislost ani v porovnání s dílčími percentily v jednotlivých oddílech testu OSP.

Přestože lze sledovat trendy vedoucí k tomu, že lidé s vyšším percentilem v OSP mají předpoklad také s lepším výsledkem řešit test IQ, existuje celá řada extrémních případů, který tento trend nepotvrzují (řada účastníků, která v OSP dopadla velmi úspěšně, dopadla v testu IQ velmi špatně a naopak). Tento fakt také určuje výslednou středně silnou korelaci.

Test OSP více odpovídá situaci vysokoškolského studia

Po analýze výsledků došlo také k pojmenování možných příčin toho, proč je korelace mezi testy OSP a IQ „jen“ na úrovni korelačního koeficientu o hodnotě 0,5. Jako nejpravděpodobnější se jeví vliv různého zaměření obou testů.

Zatímco v případě testu OSP jde o úlohy, které jsou postaveny na jazykové nebo číselné symbolice komunikující hodnoty v rámci běžného (i studijního) způsobu předávání informací, v případě testu IQ se jedná o sledování schopnosti porozumět abstraktní symbolice, která nezastupuje žádné konkrétní významy ani hodnoty.

Jinými slovy test OSP je z hlediska svého zaměření více komplexní, sleduje několik různých konkrétních schopností, je v něm více typů úloh. Oproti tomu test IQ obsahuje pouze jeden druh úloh (tzv. Ravenovy progresivní matice tří trojic obrázků, ve kterých vždy jeden obrázek chybí a doplňuje se z nabídky několika možností) měřících všeobecnou inteligenci (faktor g). Test IQ nepracuje se slovy, čísly, tabulkami a grafy, ale pouze s obrázky.

Na základě této analýzy se tedy jeví test OSP oproti testu IQ při zjišťování potřeb souvisejících s úspěšným studiem daleko relevantnější. Test IQ sice sleduje určité kognitivní schopnosti, avšak o tom, jak a zda je lze přímo využít při studiu, test IQ příliš nevypovídá.

Jak je to s testy příbuznými OSP

Zajímavou informací je, že test Graduate Record Exam (GRE), který je v USA používán k podobným účelům jako test OSP v ČR, vykazuje korelaci vůči standardizovanému IQ testu na velmi podobné úrovni, jako test OSP. Test OSP byl při jeho zavádění do českého jazykového prostředí testem GRE inspirován.