Jak ovlivňuje migrace vzdělávání

V tomto kontextu jsou za migranty považovány děti všech osob žijících v některé ze zemí EU, ve kterých se nenarodily, a to bez ohledu na to, zda se jedná o státní příslušníky třetí země, občany jiného členského státu EU nebo osoby, které následně získaly státní občanství hostitelského členského státu.

Z údajů ve studii PISA (Programme for International Student Assessment, 2006) vyplývá, že přinejmenším 10 % dětí ve věku 15 let ve školách zemí EU se buď narodilo v zahraničí, nebo má rodiče, kteří se oba narodili v jiné zemi. Na čtvrtém stupni základní školy se tento údaj již přibližuje k 15 %. Takto výrazný počet migrujících žáků ovlivňuje vzdělávací systémy – školy se musejí jejich přítomnosti přizpůsobit a systematicky zahrnout jejich specifické potřeby do svého tradičního programu na poskytování kvalitního a spravedlivého vzdělání.

Z údajů ve studii PISA (Programme for International Student Assessment, 2006) vyplývá, že přinejmenším 10 % dětí ve věku 15 let ve školách zemí EU se buď narodilo v zahraničí, nebo má rodiče, kteří se oba narodili v jiné zemi. Na čtvrtém stupni základní školy se tento údaj již přibližuje k 15 %. Takto výrazný počet migrujících žáků ovlivňuje vzdělávací systémy – školy se musejí jejich přítomnosti přizpůsobit a systematicky zahrnout jejich specifické potřeby do svého tradičního programu na poskytování kvalitního a spravedlivého vzdělání.

Školy však také sehrávají vedoucí roli při vytváření společnosti otevřené sociálnímu začlenění. Migrace přináší do škol unikátní zdroje kulturního a vzdělávacího charakteru. Umění vést dialog s lidmi z různých kulturních prostředí se vzájemnou úctou a tolerancí je jednou z hlavních povinností současného vzdělávání.

Dokument upozorňuje na rizika, jež mohou vznikat, nedojde-li ke zlepšení příležitostí v oblasti vzdělávání pro děti z rodin migrantů – prohlubování sociálních rozdílů přenášejících se z generace na generaci, riziko kulturní segregace, vyloučení komunit a konflikty mezi etniky.

Mnoho dětí z rodin migrantů má slabší vzdělanostní úroveň než jejich vrstevníci. Potvrzuje to průzkum PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study, 2006) týkající se čtenářské gramotnosti. Z něj vyplývá, že migrující žáci dosahují na konci základní školy slabších výsledků než jejich nemigrující vrstevníci.

V rámci tříd a škol je nezbytné se přizpůsobit zvýšené různorodosti, pokud jde o mateřské jazyky, kulturní hlediska i způsoby získávání vzdělání. Je zapotřebí vyvinout nové pedagogické schopnosti přizpůsobené těmto úkolům a nalézat způsoby navazování kontaktů s přistěhovaleckými rodinami a komunitami. Na úrovni školního systému může zvýšená přítomnost žáků z rodin migrantů prohlubovat sklony k segregaci podle sociálně-ekonomických kritérií.

V rámci tříd a škol je nezbytné se přizpůsobit zvýšené různorodosti, pokud jde o mateřské jazyky, kulturní hlediska i způsoby získávání vzdělání. Je zapotřebí vyvinout nové pedagogické schopnosti přizpůsobené těmto úkolům a nalézat způsoby navazování kontaktů s přistěhovaleckými rodinami a komunitami. Na úrovni školního systému může zvýšená přítomnost žáků z rodin migrantů prohlubovat sklony k segregaci podle sociálně-ekonomických kritérií.

Tyto sklony se již projevují, a to i v těch nejlepších školních systémech. Dopad může mít různé podoby, například školy s vysokými počty dětí imigrantů mohou opouštět sociálně zvýhodnění žáci. Tento jev bez ohledu na mechanismus, který jej vyvolává, prohlubuje nerovnosti mezi školami a výrazně komplikuje úsilí o dosažení rovnosti v oblasti vzdělávání.

Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008 vyzvala členské státy, aby se zasadily o zlepšení úrovně dosahovaného vzdělání u studujících z rodin migrantů. Společná zpráva pro rok 2008 o provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 upozornila na to, že mnoho migrujících žáků je v oblasti vzdělávání znevýhodněno, neboť vyžadují větší pozornost.

Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008 vyzvala členské státy, aby se zasadily o zlepšení úrovně dosahovaného vzdělání u studujících z rodin migrantů. Společná zpráva pro rok 2008 o provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 upozornila na to, že mnoho migrujících žáků je v oblasti vzdělávání znevýhodněno, neboť vyžadují větší pozornost.

Existuje celá řada koncepčních přístupů, které se zaměřují na specifické stránky vzdělávací zkušenosti migrujících žáků, zde je část z nich:

Obsahová i organizační stránka vzdělávání a odborné přípravy spadá do vnitrostátních kompetencí. Právě na vnitrostátní nebo regionální úrovni je třeba vymezit a provádět jednotlivé strategie. Členské státy však projevily zájem ve věci začleňování dětí z migrantských rodin spolupracovat. Evropská komise připravuje podporu pomocí programů a iniciativ a vybízí ke konzultacím o politikách v rámci vzdělávání dětí z rodin migrantů.