Děti z nízkopříjmových skupin a etnických menšin to ve Spojených státech nemají ve škole snadné. Patří-li mezi méně majetné, je pro jejich rodiče obtížné nakoupit kvalitní učební pomůcky, učebnice, zajistit přístup k internetu nebo třeba s dětmi cestovat. Méně příležitostí k rozšiřování obzorů pak nezřídka znamená i nižší školní úspěšnost. Děti z těchto skupin jsou ovlivněny i výraznou kulturní odlišností prostředí, ve kterém žijí.

O to potřebnější se zdá, aby školy dokázaly kvalitou výuky kompenzovat znevýhodnění, se kterými již děti do školních lavic vstupují. Nyní zveřejněná zjištění ukazují, že se jedná o obtížně dosažitelný ideál. Žáci minoritních skupin jsou znevýhodněni hned dvakrát – také působením méně kvalifikovaných učitelů na školách.

Nekvalifikovaní učitelé zůstávají

Výsledky šetření ukazují, že studenty z nízkopříjmových rodin a z etnických menšin budou matematiku vyučovat učitelé bez přiměřeného vzdělání s dvakrát větší pravděpodobností, než je tomu u ostatních dětí. Ve školách v nízkopříjmových oblastech nemá přibližně 30-40 % učitelů vysokoškolskou kvalifikaci nebo certifikaci pro výuku matematiky, zatímco ve skupině ostatních škol se to týká pouze 15 % učitelů. Autoři upozorňují, že obvyklé přenášení veškeré odpovědnosti za horší školní výsledky na domovy a rodiny žáků není možné, protože na jejich výsledcích se podílí méně kvalitní školy, za které již rodiny odpovědnost nenesou.

České střední školy jsou na tom o něco lépe

O kvalifikovanosti učitelů matematiky na českých školách poskytuje informace tématická zpráva, zveřejněná Českou školní inspekcí v červenci tohoto roku. Podle ní mělo na základních školách odbornou kvalifikaci 74 % vyučujících matematiky, na středních školách je pak vysokoškolským vzděláním odborně kvalifikováno 89 % vyučujících matematiky.