Hlavní obsah

Státní maturity se blíží, jaké jsou zkušenosti z Polska

Novinky, Matěj Seifert, Scio

V Polsku probíhají státní maturity od roku 2005, v ČR bude systém společných maturit zaveden v roce 2010. Obě země se liší v počtu volitelných předmětů, termínech opravných zkoušek a jiném. V Polsku je zavedena tzv. ústní prezentace, a maturita je obecně považovaná za snadno zvládnutelnou, horší je v ní uspět dobře. Jak bude tato hranice nastavena v ČR?

Článek

Tématem, o kterém se v Česku v tuto chvíli příliš nehovoří, je spodní hranice úspěšnosti chystaných maturitních testů. V Polsku je hranice nastavena na získání 30 % možných bodů. To v kombinaci s možností náhodné volby správné odpovědi u některých předmětů znamená, že maturanti mohou uspět i s relativně menšími faktickými vědomostmi.

Druhou otázkou pak je, co se stane, jestliže ve zkouškách neuspěje nepřiměřeně veliký počet studentů. V Polsku tuto situaci již řešili. V politickém zájmu zavedli tzv. maturitní amnestii, která dodatečně snížila podmínky pro úspěšné složení zkoušky. Později byla ústavním soudem zrušena. 53 tisícům studentů však přesto zůstalo platné maturitní osvědčení, na které by při důslednějším přístupu neměli nárok.

S prezentacemi ke zkoušce z polštiny se podvádí

Součástí polských maturit je tzv. ústní prezentace. Studenti jsou povinni si ještě před maturitou připravit své vystoupení k tématu, vybranému z nabídky poskytnuté školou. To posléze prezentují při zkoušce z polského jazyka. Hodnoceni jsou jak za úroveň prezentace, tak i následné rozpravy. Trh zareagoval rychle, zpracované přípravy na tyto prezentace si lze koupit, což zvýhodňuje studenty z bohatších rodin. Ústní zkouška z češtiny je naštěstí koncipována jiným, vhodnějším způsobem.

Proč není možné zvolit obě úrovně obtížnosti?

Sporným polským opatřením, ke kterému se přidal i CERMAT, je nemožnost zvolit si v povinné části maturity zkoušku v základní úrovni obtížnosti, a náročnější variantu zkoušky si přibrat jako nepovinnou (jako opatření pro snazší náběh maturity to v ČR bude možné do konce roku 2011). Není zcela zřejmé, komu a čemu toto rozhodnutí slouží. Má obdobný charakter, jako již zrušená přihláška na jedinou střední školu. Ta některé žáky vedla k tomu, že si ze strachu zvolili horší školu, než jakou by mohli vystudovat. V českém školském systému, který určité skupiny žáků diskriminuje, to rozhodně není šťastné rozhodnutí.

Část maturantů nebude chtít zkoušky opakovat v září jen proto, že v červnu „riskli“ náročnější část maturity – „vstupenku na vysoké školy.” To si raději rovnou zvolí kariéru, ve které již studium dominovat nebude. A kolik z nich bude chtít později své výsledky napravit, přestože jim to systém umožní?

Lze to také přirovnat k situaci, kdy by Vás nutili si v autoškole vybrat: chcete řidičský průkaz na osobní vůz i na nákladní auto? Dobrá, ale musíte začít s tou náročnější zkouškou! A pokud náhodou neuspějete, se zkouškou na osobní vůz si počkejte do září...Co na tom, že jste dostatečně dobří na to, abyste ji zvládli ihned!

Kdo organizuje polské maturity?

Organizací, odpovědnou v Polsku za státní maturity, je Centralna komisja egzaminacyjna (CKE) – Ústřední zkušební komise. Zřízena byla v roce 1999. I tato organizace se potýkala s problémy a společné maturity byly v Polsku po několik let odkládány. Na stránkách CKE jsou uveřejňovány harmonogramy zkoušek, příklady testů, katalogy požadavků, informace pro pedagogy apod. CKE také zveřejňuje řadu vědeckých článků a analytických informací k problematice ověřování znalostí žáků. Více informací tohoto typu by nepochybně bylo k prospěchu věci i v případě české nové maturity.

Reklama

Související články

Model polských maturit je českému dost podobný

V Polsku probíhají státní maturity od roku 2005. V porovnání s českým modelem chystaných maturit jsou oba systémy dosti podobné. Některé rozdíly české studenty...

Výběr článků

Načítám