Hlavní obsah

VŠCHT chce dát šanci studovat i nevidomým zájemcům

Novinky, Martin Singr, Scio

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Miloslav Nič je garantem předmětu Informatika a chemie na VŠCHT a hlavní konzultant vydavatelství VŠCHT Praha. V posledních létech se velmi aktivně zapojuje v projektu Brailchem. Nyní, když je program hotový, by si přál zlepšit situaci v počtu publikací pro nevidomé. O svých vizích, i o problémech, se kterými se setkal, mluví v rozhovoru.

Článek

Jak vlastně vznikla spolupráce VŠCHT se společností brailcom?

To byla taková náhoda, protože u nás na vydavatelství kdysi pracoval pan Kučera. To byl slepec, který o zrak přišel jako patnáctiletý chemik při pokusu. Po jisté době začala tato problematika zajímat i mě. Měli jsme známého, chemika, který mi doporučil pana Buchala.

Myslíte si, že zrovna VŠCHT je institucí, která by měla tuto činnost zajišťovat?

Na vysokoškolské úrovni se na řadě projektů musí podílet vysoké školy. Realita je taková, že vysoké školy si určité postupy dělají sami a nenechají si do nich mluvit. Třeba v Anglii ale na podobných projektech pracují desítky lidí. V Norsku se slepcům věnují také daleko více, pokud se tam narodí slepé dítě, má právo na to vzdělávat se ve školícím středisku pro slepce.

Byla nějaká možnost spolupráce například s MŠMT nebo jinými vládními organizacemi?

My jsme původně chtěli udělat více za méně peněz. A dostali jsme i velmi negativní komentáře. V Čechách jsme slyšeli i reakce typu "jak se můžeme opovážit žádat takové peníze pro slepce". Zatímco v EU jsme byli trochu náročnější, za více peněz jsme chtěli udělat méně, ale dostali jsme grant a byli jsme velmi spokojeni. Nyní je před námi další krok, což je vydavatelství. Naše představa byla, že během dvou let vytvoříme systém, kdy vydáme knihu pro slepce, a když to jen trošku půjde, souběžně vyjde. A to je velký problém. Kolikrát totiž trvá pět deset let, než nová kniha dojde ke čtenářům, pokud vůbec. Je to ale reálné. V současnosti zjišťujeme, kde je možné zažádat pro grant na tuto činnost. Když nám stát peníze nedá, podíváme se do Evropy. Ale zažádat o grant je náročné, zejména po administrativní stránce. Snažíme se také sehnat firmu, která se o financování postará za nás. A my budeme dělat to, čemu opravdu rozumíme.

Jaké máte další plány v oblasti podpory nevidomých studentů?

Splněno bude, až budeme mít prvního bakaláře našeho oboru, který je slepý nebo velmi špatně vidí. To si spousta lidí ani neuvědomuje, že na jednoho slepce je několik dalších lidí, kteří vidí velmi špatně. To, co vidí člověk ze 60 metrů, oni uvidí ze 6 metrů. Takových lidí jsou v Čechách celá procenta.

Splněno bude, až budeme mít prvního bakaláře našeho oboru, který je slepý nebo velmi špatně vidí. To si spousta lidí ani neuvědomuje, že na jednoho slepce je několik dalších lidí, kteří vidí velmi špatně. To, co vidí člověk ze 60 metrů, oni uvidí ze 6 metrů. Takových lidí jsou v Čechách celá procenta. Teď jsme dělali mnoho věcí souběžně a během projektu jsme byli neustále pozadu. Byl to tedy výborný pilotní projekt, ale na opravdu systematickou práci nebyl čas. Pokud se v chemii půl roku nic nepodaří, je to běžné. Pokud by se za půl roku nic nepodařilo tady, bylo by to nepříjemné.

Problém prvních je ten, že jsou první. Až na každé škole bude studovat 15 slepců, tak to bude normální. Další problém je, že samozřejmě třeba pan Buchal žije se psem a pes nesmí dovnitř, i když podle zákona samozřejmě vodící pes má výjimku. Naštěstí většina vrátných je rozumných, ale když máte smůlu, neprojdou. A to jsou desítky problémů, ještě jsme nezačali s výukou.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v další práci.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám