Článek
Pak této škole s klidným svědomím můžete přiřknout titul inkluzívní škola. Taková škola podporuje sebeúctu svých svěřenců, dbá o možnosti uplatnění každého žáka a úzce spolupracuje s rodiči.
Mezinárodní výzkumy
Podle mezinárodních výzkumů je zřejmé, že má-li systém jako celek vykazovat co nejlepší výsledky, je nutné každému dítěti zajistit přístup k co nejlepšímu a nejkvalitnějšímu vzdělání. Dalším výstupem z těchto výzkumů je fakt, že výsledky žáků nezávisejí tolik na rodinném zázemí, jako spíše na kvalitě vzdělávacího systému. V České republice stále platí, že má-li dítě motivované rodiče a dobré rodinné zázemí, má daleko větší šance získat kvalitní vzdělání, než dítě, které je stejně nadané, ale rodinná podpora z jakýchkoli důvodů chybí.
Jak uvádí autoři pilotní publikace „Otevírání školy všem dětem“ (o.s. Aisis za podpory nadace Open Society Fund Praha): „Zásadněji změnit tuto situaci není v silách samotných škol a učitelů. Nejdůležitější je zadání společnosti, po kterém musí následovat podpora školám ze strany MŠMT a jeho přímo řízených organizací, zřizovatelů, externích organizací“.
Jak zlepšit vzdělávací příležitosti sociálně a kulturně znevýhodněných žáků a žáků mimořádně nadaných na jednotlivých školách již teď? Především důsledně vnímat každé dítě jako jedinečnou osobnost a citlivě k němu přistupovat bez známek vyčleňování.
Deset principů inkluzívní školy
Autoři výše zmíněné publikace popsali deset základních principů inkluzívní školy.
1. Prvním, a zásadním krokem, jak pomoci dětem kulturně či sociálně znevýhodněným, je začít již kvalitním předškolním vzděláváním a pomocí rodičům při výchově a vzdělávání jejich dětí.
2. Druhým bodem je aktivní výuka s individuálním přístupem a podporou zodpovědnosti za vlastní učení.
3. Snížení jazykového znevýhodnění a podpora porozumění vyučovacímu jazyku v počátcích nejlépe prostřednictvím asistentů ovládajících jak jazyk původní, tak vyučovací dětem usnadní porozumění vyučovací látce a podpoří rychlejší začlenění do kolektivu.
4. Soustředěním požadavků na děti výhradně do vyučování a zajištěním odpolední přípravy odpadá znevýhodnění dítěte vlivem nedostatečně motivovaných rodičů.
5. Spolupráce s terénními pracovníky a romskými asistenty škole pomůže seznámit se s prostředím dítěte a snadněji komunikovat s rodiči.
6. Důležitým krokem je podpora sebeúcty a sebepoznávání dítěte – nesnižovat nároky na dítě předčasně například zařazením dítěte do zvláštní (praktické) školy.
7. Klima školy – překonání předsudků, prevence rasismu, vztahy – pro průběh a kvalitu vzdělávání má klima školy zásadní význam.
8. Neméně zásadním bodem je také personální politika školy – investice do dalšího vzdělávání pedagogů a pravidelné poskytování zpětné vazby, sdílení zkušeností s jinými školami a organizacemi.
9. Inkluzívní škola zajišťuje a rozvíjí mimoškolní aktivity jako důležitou nadstavbu pro další podporu talentu a nadání kteréhokoliv žáka školy – například ve spolupráci s různými organizacemi či dobrovolnickými aktivitami
10. Desátým bodem ve výčtu je podpora profilace a volby povolání – posílit motivaci pro další vzdělávání a podpořit rozvoj talentu se školám daří prostřednictvím volitelných předmětů a kariérového poradenství.
Zásadní úskalí, proč školy běžně neintegrují sociálně a kulturně znevýhodněné žáky spočívá v nedostatečné motivaci ze stran zřizovatele a v neuspokojivých podmínkách a zdrojích, se kterými se mnohé školy potýkají.