Článek
V počtu povinných vyučovacích hodin za rok u žáků od 7 do 11 let zůstává Česká republika za členským průměrem. Zatím co v Evropě a některých dalších státech se průměrně učí 770 hodin (děti 7-8 let) a 810 hodin (děti 9-11 let) za rok, ČR s hodnotami 655 a 766 se drží spíše na konci seřadiště.
S rostoucím věkem žáků se však blížíme OECD průměru a u patnáctiletých ho dokonce o 50 hodin ročně překonáváme. Narůstající počet hodin výuky se zvyšujícím se věkem žáků však není samozřejmostí a v několika zemích se naopak setkám s poklesem. Nejvýraznější pokles pak můžeme spatřit v Anglii, kde se 12-14 letí žáci účastní výuky v průměru 900 hodin ročně, ale 15ti letí jen 760 hodin.
Nejmladší žáčci zůstavají nejkratší dobu ve škole v Maďarsku (555) a ve Finsku (608) a nejdéle v Irsku (941) a v Nizozemí (940).
Ze zprávy OECD se můžeme také dozvědět, čemu všemu a v jaké míře se děti po celé Evropě ve výuce věnují. Podíváme-li se na průměrné hodnoty členských zemí, zjistíme, že základním oblastem curricula (mateřský a cizí jazyk, matematika, předměty přírodních a sociálních věd) se věnuje přibližně od 11 do 15 % vyučovacího času.
Co se týká ČR, zachováveme si členský průměr pouze v matematice (13%). Ve četení, psaní a literatuře jsme pod členským průměrem stejně jako u cizích jazyků. Naopak předmětům přírodních a sociálních věd věnujeme v porovnání s osotatními zeměmi OECD poměrně hodně času.
Jednou ze složek povinného vyučovacího obsahu je u části zemí také vzdělání v oblasti náboženství. Mezi země s nejvyšším zastoupením tohoto předmětu patří například Irsko, Norsko, Rakousko, Německo nebo Belgie. V čechách do povinné části výuky nepatří vůbec.
Jak početné jsou ve světě školní třídy?
Nejpočetnější třídy na prvém stupni vzdělávání mají v Koreji, kam v průměru chodí 32 žáků. Nejmenší pak v Luxemburku s 15,6 žáky na třídu. Průměr OECD je 21,5 žáka. Česko se svým počtem 20 žáků na třídu má v evropském kontextu spíše středně velké třídy.