Žebříček spokojenosti byl sestaven na základě 22 otázek, na které odpovídalo přes 200 tisíc studentů. Nepříliš šťastní se na své škole cítí především studenti z velkých prestižních univerzit.

Studenti, kteří dávali najevo svoji nespokojenost, mají většinou pocit, že se jim učitelé a personál školy nedostatečně věnují. Na dně žebříčku se ocitly například prestižní univerzity Bristol, Edinburgh, Manchester, Imperial College London nebo London School of Economics.

Průzkum na úkor výuky

Ve všech zmiňovaných případech jde o instituce většího rozsahu. Experti si jejich neúspěch vykládají tak, že badatelé na těchto univerzitách věnují svůj čas a energii realizaci prvotřídního výzkumu a budování akademického renomé. Děje se tak ovšem na úkor kvality přednášek a seminářů.

Například škola Imperial Colege London je v žebříčku Sunday Times hodnocena jako 3. nejlepší univerzita v zemi, ale v tabulce spokojenosti jí patří až 97. místo. Obdobně Bristolu patří v klasifikaci Sunday Times 16. místo a ve spokojenosti vlastních studentů pohořel, když skončil 108. ze 119.

Na školách, které v žebříčku propadly, si neúspěch berou k srdci. "Naše škola boduje, co se týče organizace a managementu, ale jsou tu další oblasti, na kterých musíme zapracovat," uznává Janet Hartleyová z London School of Economics.

Menší školy dopadly lépe, protože jejich zaměstnanci a učitelé mohou věnovat svým studentům více času. "Klíčová je pozornost věnovaná studentům - jednotlivcům," potvrzuje Alan Smithers, ředitel Centra pro výzkum vzdělávání na Buckingham University, jež se umístila v čele žebříčku.

Nejspokojenější studují finance a účetnictví

Buckingham následuje v tabulce spokojenosti Cambridge, Loughborough, Harper Adams v Shropshire, Exeter, St. Andrews a Oxford. Elitní školy Cambridge a Oxford podle odborníků uspěly především proto, že jsou rozčleněny na menší "colleges", což umožňuje úzkou vazbu mezi akademiky a studenty.

Celkově nejspokojenější byli studenti oboru finance a účetnictví na Exeteru.