Budapešť původně patřila mezi pětici měst, o kterých se uvažovalo jako o možném sídle Evropského institutu pro inovace a technologie (EIT). Nakonec si získala větší podporu než polská Vratislav, španělský Sant Cugat del Vallès, německá Jena a společná kandidatura Bratislavy s Vídní. Největší problém s umístěním institutu na maďarském území měli polští zástupci, přesto se nakonec pro Budapešť vyslovilo jednohlasně všech 27 ministrů členských zemí EU, pod jejichž kompetence spadá i dohled nad vědeckou a výzkumnou činností.

Podporu vzniku evropského institutu zaměřeného na inovace a technologie vyslovili i čeští zástupci v Evropském parlamentu. "Každé peníze z rozpočtu EU přesunuté do vědy, výzkumu a vzdělávání jsou dobře přesunuté peníze a rozhodně ne utopené peníze, a to zejména, pokud se na tomto projektu budou podílet nejlepší evropští vědečtí pracovníci," uvedla například před časem europoslankyně Nina Škottová (ODS).

Institut zaměstná tisíce vědců i studentů

Na Maďarsko padl výběr zejména z toho důvodu, že země, jež do Evropské unie vstoupila v roce 2004, dosud nebyla sídlem žádné významné evropské instituce nebo agentury.

Institut by měl zahájit činnost již v roce 2010, na jeho rozjezd je vyhrazen rozpočet ve výši 300 milionů eur. Postupně zde nalezne uplatnění několik tisíc vědců, doktorandů a vysokoškolských studentů.

Evropský institut pro inovace a technologie má zastřešovat síť znalostních a inovačních komunit, do nichž budou zapojeny univerzity, vědecká pracoviště i průmysl. Jednou z hlavních motivací, která stojí za vznikem EIT, je snaha Evropské unie konkurovat Spojeným státům a Japonsku v oblasti vědy a aplikované výzkumu.

Jako inspirace pro vznik evropského institutu posloužil proslulý Massachusettský institut technologií (MIT), který patří k nejprestižnějším univerzitám ve Spojených státech a zároveň se podílí na klíčových vědeckých objevech v oblasti fyziky, moderních technologií i vesmírného výzkumu.