U dívek se tak ve větší míře mohou projevovat příznaky anorexie, u chlapců zase dochází k nárůstu agresivního chování. Problematikou se na Kongresu Německého Spolku pro Pedagogiku zabýval tým německých vědců, složený převážně z odborníků z Bielefeldu, Frankfurtu, Hamburku a Drážďan.

Ze studie Světové Zdravotnické Organizace (WHO) z roku 2006 vychází, že až pětina dotázaných školáků ve věkové kategorii mezi 11 a 16 lety trpí nevolností, bolestmi hlavy či poruchami spánku. Třetina dotázaných zároveň uvedla, že se někdy během svého života stala obětí šikany, pět procent dokonce přiznalo, že jsou šikanování více než jedenkrát týdně. Počet školáků, kteří se naopak k šikaně přiznali jakožto její původci, je jen o něco málo nižší.

Těmto školákům, vylévajícímsi svou agresivitu na spolužácích, jsou doporučovány speciální programy, zaměřující se na sebeovládání a redukci agresivity. Jako další prostředek snižování míry šikany na školách vědci též uvádějí vytvoření jakéhosi kodexu správného chování, který by sepsali sami školáci. Kodex by mohl být vodítkem pro učitele, kteří by s jeho pomocí mohli závadné chování snadněji identifikovat a včas zasáhnout.

Pedagogové nevědí, jak při šikaně postupovat

Neinformovanost učitelů je totiž jedním z hlavních důvodů stále se rozšiřující šikany. Pedagogové, mnohdy i přes jejich vůli této problematice čelit, postrádají základní metodickou přípravu, jak šikanu rozpoznat a jak poté při jejím výskytu postupovat. Rodiče se o šikanování v okolí své ratolesti mnohdy nedozvědí vůbec - ať už je jejich potomek agresorem či obětí, málokdy se doma se svými zážitky pochlubí. Pomoc pedagoga je zde tedy navýsost důležitá.

Překvapující je, že v rámci dlouhodobé studie, je současná kvalita školního zázemí hodnocena lépe, než při šetření prováděném v roce 2002. V rámci studie byly zkoumány faktory jako například kvalita výuky či pomoc učitele. Pokud tedy došlo ke zlepšení v této oblasti, ale celkový počet psychických či psychosomatických onemocnění u školáků přesto stoupá, musí být příčiny těchto poruch uloženy i jinde.

Tyto příčiny tak vědci nalézají například v oblastech rodinného zázemí, vzrůstajícího vlivu médií na chování především mladých lidí a životním stylu dnešních školáků celkově.

Co se tedy se vzrůstajícími zdravotními problémy, vznikajícími v důsledku šikany a tlaku na školáky a jejich studijní výsledky dá dělat? Profesor Mezer tvrdí, že nejdůležitější je dát školákům dostatečně najevo, že pomocná ruka je tu pro ně vždy k dispozici.

Nezáleží na typu a kvalitě školy jako takové – ke vzniku těchto problémů může dojít stejně tak na učilišti, jako na vyhlášeném gymnáziu.