Tento bezpochyby zarážející fakt byl opět potvrzen průzkumem, který provedla na žádost britské vlády Agentura pro rozvoj vzdělávání a dovedností (LSN). Zatímco hodně zaměstnavatelů by eventuálně mohlo pomoct mladým lidem více rozvinout pracovní schopnosti během počátečních pěti let v jejich prvním zaměstnání, jen málo z nich by bylo ochotno zaměstnat uchazeče bez těchto čtyř základních předpokladů.

A jak zaměstnavatelé reagují na fakt, že se univerzity více zaměřují na práceschopnost studentů a na takové výhodné služby, jako jsou zprostředkovatelé práce? Jsme zklamaní, uzavírá předseda LSN John Stone.

„Je znepokojující, že podle průzkumu 76 % zaměstnavatelů nespolupracuje s žádnou místní univerzitou a pouze 6 % z nich již dříve spolupracovalo se zprostředkovateli práce, podporovaných z vládních fondů,“ řekl Stone. Konference, kterou pořádala LSN, aby zjistila, co si zaměstnavatelé představují pod pojmem pracovní dovednosti, nedosáhla kýženého úspěchu.

Názory se až příliš lišily na to, aby se účastníci shodli na všeobecně uznávané definici pro pracovní dovednosti. Vše záleží na tom, o jaký druh práce se jedná, který je to pracovní sektor a na jakém kariérním žebříčku se daný zaměstnanec nachází.

Agentura provedla průzkum u 1137 zaměstnavatelů, aby zjistila, jaké dovednosti považují u mladých uchazečů pro práci za nezbytné. 79 % řeklo, že musí mít všeobecný přehled, 77 % dává přednost matematickým znalostem a 75 % považuje za přednost nadšení pro práci a oddanost.

Šéfové chtějí i nadšení a oddanost

Co se týká chybějících dovedností, za které by šéfové firem mladé zaměstance vyhodili, 55 % zaměstnavatelů by dalo padáka těm, kteří nemají žádné všeobecné znalosti, 51 % uvedlo, že by to bylo za nedostatek komunikačních dovedností, 48 % z nich by se rozloučilo s těmi, kterým chybí nadšení a oddanost pro práci a 47 % šéfům by vadila absence znalosti matematických počtů.

Více než polovina zpovídaných šéfů se v uplynulých 12 měsících snažila získat do své firmy čerstvé absolventy univerzit, ale sotva 14 % z nich dopadla úspěšně. Mezi nejobvyklejší nedostatky, které absolventům chyběly, patřily mizerná znalost matematických počtů, práce s tabulkami nebo všeobecný přehled, což se prokázalo u každého pátého uchazeče. 16 % absolventů neprokázalo dostatečnou motivaci pro práci a 12 % z nich chyběly komunikační dovednosti.

Pokud by si zaměstnavatelé mohli vybrat, 58 % z nich by raději dalo přednost kandidátovi, kterému je přes 50 let a který není přiliš zběhlý v práci s informačními technologiemi, zato se dobře vyzná ve svém oboru, než aby zaměstnali čerstvého absolventa univerzity bez zkušeností. Zdá se ale, že věk hraje důležitou roli i mezi samotnými zaměstnavateli. 62 % respondentů starších 55 let uvedlo, že nemohli najít vhodného kvalifikovaného uchazeče, ve srovnání s respondenty, kterým bylo mezi 25 a 34 lety.

„Je velmi důležité, abychom zdvojnásobili naši pozornost na mladé lidi a postarali se, aby odcházeli ze škol s dovednostmi, které budou potřebovat ve svém prvním zaměstnání “, říká Stone.