Je totiž mnoho mladistvých, zejména dívek, které již po základní škole zláká vidina finanční nezávislosti na rodičích a místo na střední školu zamíří za pokladnu do supermarketu. Mnohdy svého rozhodnutí později litují.

Většina rodičů své děti o potřebě získání středoškolského vzdělání přesvědčí. Pokud ale v rodině panuje benevolentní výchova, dítě se častokrát rozhoduje podle sebe.

Zejména ve větších městech jsou známé případy, kdy byly hlavně dívky třeba do dvaceti pěti let v zaměstnání, než pochopily, že maturitu dnes má každý, kdo alespoň trochu chce a rozhodly se získat jí také.

Pedagogové (v krajním případě i mladší než je student) tento fakt nesou s nadhledem, horší je to se spolužáky. Jak jsme se dozvěděli od studentky, která si nepřeje být jmenována, nemá si s většinou dívek ve třídě co říct. „Bydlím již několik let sama a tak mi některé spolužačky závidí. Myslely si, jaké jsou hvězdy, když v šestnácti letech mají byt s přítelem a já je převyšuji,“ jmenuje další problémy týkající se vztahu v kolektivu.

Náročné studium

Ačkoliv starší studenty učivo většinou baví, problémem je, že si na učení odvykli. „Třeba v matematice mám velké problémy, ale to jsem měla již na základní škole. Problém je, že už neumím ani látku ze základky,“ přiznává námi zpovídaná studentka.

A to je většinou důvod, proč se pouze velmi malá část z počtu studentů „v pokročilém věku“ v prvních ročnících dostane až k maturitě. Jak se shodují kantoři, většina ze zmiňované skupiny studentů odejde během prvního ročníku, pokud se ale student či studentka dostanou do třeťáku, většinou školu dokončí.