Článek
Představa mnoha lidí, že je tento obor vhodný pouze pro zarputilé feministky je mylná. Jaká je historie a podstata gender studies a kam se nejlépe vydat za jejich studiem Vám prozradí tento článek.
Gender studies jsou v českém akademickém prostředí poměrně mladým oborem. Studium genderu dříve spadalo pod rozličné oblasti jako jsou sociologie, antropologie, psychologie, psychoanalýza či například literární a filmová teorie. Vzdělávání v tomto oboru v České republice až do roku 1998 existovalo pouze ve formě přednáškové činnosti zajišťované Nadací gender studies. Této tematice se věnovaly též různé neziskové organizace, jako například Gender Studies NESEHNUTÍ či NORA.
Akademický status byl oboru gender studies přiřknut až v roce 1998 na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde v říjnu jako samostatné akademické pracoviště vzniklo Centrum genderových studií. Když bylo v roce 2003 Centrum zrušeno, přesunula se jeho činnost na Fakultu humanitních studií UK, která od roku 2005 nabízí dvouletý navazující magisterský program genderových studií. Na bakalářské úrovni studium nabízí Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
Náplní studia je především zkoumání vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Důraz je kladen na problematiku rovných příležitostí v oblastech jako jsou například institucionální mechanismy, trh práce či politická participace žen, ale též na role žen a mužů v rámci fungování rodiny.Z historie vzniku gender studies je patrné, že se jedná o obor interdisciplinární, který v sobě slučuje metody a přístupy mnoha různých oblastí.
Setkat se tak můžete s předměty jako Historie ženského hnutí a feminismu, Gender a právo v ČR a EU, Genderová struktura společnosti, Metody prosazování genderové rovnosti, Násilí na ženách, Gender v literatuře, Feminismus v domácím a mezinárodním kontextu, informační společnost a gender či například Genderová problematika třetího světa.
Uplatnění absolventů:
Absolventi a absolventky gender studies mohou najít uplatnění ve státní správě, sociální politice, sociální a zdravotní péči, v oblasti sociálně právní, v nevládních a neziskových organizacích, zejména v organizacích zabývajících se otázkami sociálními, otázkami rodiny, domácího a veřejného násilí, práv na rovné příležitosti, dále pak v médiích či v oblasti vzdělávání.