Článek
S horní třicetitisícovou hranicí za školné počítá pracovní verze reformy vysokých škol. Projekt vypracoval tým expertů z ministerstva školství.
Student by mohl zaplatit školné hned, nebo by si na něj půjčil a splácet by začal až v době, kdy by vydělával a dosáhl určité výše platu. Informovala o tom Mladá fronta
Dnes.
Školy by si výši poplatků určovaly samy, přičemž by musely dodržet zmiňovanou horní hranici.
Předseda vlády Mirek Topolánek se již začátkem roku zmínil o svém záměru, aby si studenti začali připlácet za studium na vysoké škole ještě za vlády jeho kabinetu. "Programové prohlášení jasně říká, že zahájíme diskusi o odložené platbě, což tímto činím. Přičemž nikde není řečeno, že nutně musí zůstat pouze u diskuse a že už nedojde k realizaci," sdělil tehdy tisku.
Liška: Vláda školné nezavede, diskuse je však legitimní
Ministr školství Ondřej Liška však v rozporu s Topolánkovými slovy několikrát zopakoval, že tato vláda školné nezavede. "Koaliční vláda má ve svém programovém prohlášení zcela jednoznačně uvedeno, že školné nezavede. Čili v horizontu roku 2010, kdy budou příští volby, je jasno: školné nebude. Ale o různých formách vícezdrojového financování terciárního vzdělávání je třeba přemýšlet už nyní. A teoretická diskuse o dopadech různého typu odloženého nebo jiného školného je v tomto smyslu naprosto legitimní," konstatoval Liška.
Proti poplatkům za vzdělání na veřejných vysokých školách se staví opoziční ČSSD i komunisté.
Podle průzkumu Novinek jsou studenti ochotni platit školné až 10 000 ročně. Pouze každý desátý je ochoten platit více než 20 000. Studenti v anketě realizované začátkem roku také uvedli, že po zavedení školného očekávají zlepšení kvality poskytovaných služeb a výuky na VŠ.
:. Anketa Novinek z ledna 2008