Na masivní odliv izraelských profesorů a univerzitních odborníků upozornil ve své studii profesor Ben-David. Podle jeho zjištění pracovala v období 2003-2004 čtvrtina všech izraelských akademiků na amerických univerzitách. Mezi vyspělými ekonomikami je v tomto ohledu Izrael naprostým unikátem.

Za odliv mozků mohou peníze

Lepší podmínky nacházejí na amerických vysokoškolských pracovištích odborníci na informační technologie, ale i fyzici, chemici, ekonomové či filozofové. Na některých odděleních amerických univerzit tvoří Izraelci převážnou většinu všech pracovníků.

Doslova exodus izraelských akademiků nastal podle expertů ve chvíli, kdy místní univerzity nedokázaly nabídnout možnost uplatnění čerstvým absolventů postgraduálních programů. Dnes se však paradoxně vysoké školy v Izraeli potýkají s úbytkem vyučujících, zatímco počet studentů roste. Druhým vysvětlením odchodu Izraelců do USA jsou platové podmínky vysokoškolských pracovníků.

"V prvních dvou desetiletích existence této země byla bezpečnostní situace Izraele mnohem horší, imigrace byla mnohem horší, byla to mnohem chudší země. Měla však vizi a věnovala mnohem větší část svého hrubého domácího produktu na vzdělávání, což nám poskytlo výhodu ve chvíli, kdy odstartovala hi-tech revoluce. Od sedmdesátých let se ale vše změnilo," uvedl profesor ekonomie Dan Ben-David (Univerzita Tel Aviv) pro Jerusalem Post.

Izrael podceňuje investice do vzdělávání

Podle Ben-Davida je současná státní podpora akademické sféry nedostatečná. Právě v nedostatku financí vidí jednu z hlavních příčin, proč izraelské "mozkové kapacity" opouštějí svoji vlast. Pokud vláda nepodnikne v nejbližší době patřičné kroky k oživení výzkumu, čeká izraelské univerzity hluboký kvalitativní propad, myslí si Ben-David. Dosud se však mezi 150 nejlépe hodnocenými univerzitami z celého světa nacházejí hned čtyři instituce z blízkovýchodního státu.