Hlavní obsah

Stehlíková: Znalost jazyka je důležitým předpokladem integrace cizinců

Novinky, Scio
PRAHA

Ze zahraničí do ČR míří stále více zájemců o trvalý pobyt a uchazečů o studium. Jakkoliv jsou tyto dva trendy na sobě nezávislé, jedno mají společné. U obou skupin se předpokládá určitá úroveň zvládnutí českého jazyka. Jazykové integraci přikládá podstatný význam i ministryně Džamila Stehlíková.

Článek

Standardizovaný, nezávislý a přesný způsob ověřování této úrovně je přitom důležitým stupněm mezi osvojením českého jazyka a doložením jeho znalosti. A právě k tomu by měla sloužit zkouška z českého jazyka v rámci Národních srovnávacích zkoušek, která byla tématem čtvrteční tiskové konference v pražské kavárně Louvre.

Znalost jazyka jako podmínka integrace

Od příštího roku vejde v platnost zákon, podle kterého žadatelé o trvalý pobyt v ČR z řad cizinců budou muset složit zkoušku z českého jazyka. Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Stehlíkové zákon vnímá jako krok správným směrem. „Znalost jazyka neboli jazyková integrace je základní podmínkou jakékoliv integrace, ať už mluvíme o integraci společenské, kulturní nebo profesní,“ uvedla.

Testování jazykové znalosti cizinců (žadatelů o trvalý pobyt nebo občanství ČR) by v budoucnu ráda realizovala i společnost Scio. Na testování cizinců se Scio zaměří již letos. Pro zahraniční uchazeče o studium na českých vysokých školách připravila Národní srovnávací zkoušku z českého jazyka, která proběhne 31. května 2008. Zahraniční uchazeči o studium na českých VŠ jsou (s výjimkou slovenských studentů) povinni prokázat znalost místního jazyka. Na základě výsledku testu hodlá uchazeče přijímat například Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity.

Aby mohl být zahraniční uchazeč přijat ke studiu na české vysoké škole, musí prokázat znalost úrovně B2 Společného evropského referenčního rámce. "Předmětem ověřování je, zda uchazeč dokáže z přednášky zaznamenat podstatné věci, umí číst složitější a odborné texty, dělat si poznámky z učebnice nebo se aktivně účastnit odborného diskursu,“ uvedla Marie Hádková z Katedry bohemistiky UJEP.

Na žadatele o trvalý pobyt bude platit mírnější metr

Existuje i možnost, že by zkouška z českého jazyka v rámci NSZ mohla být kritériem i pro získání trvalého pobytu. V tomto případě by cizincům stačilo prokázání nižší úrovně znalosti, než v případě uchazečů o studium na vysoké škole. Cílem je, aby se jedinec dokázal v českém jazyce domluvit v běžných životních situacích.

Jak uvedl Vladimír Günter (Centrum pro integraci cizinců), jazyková zkouška z češtiny se využívá již nyní. Absolvují ji žadatelé o získání českého občanství. Zkoušku provádějí obecní matriky. Jedná se tedy o ověřování jazykové úrovně, jehož objektivita je zpochybnitelná a které neprochází odbornou přípravou.

Zástupci vysokých škol i odborníci na problematiku migrace proto vítají, že by jazykovou znalost cizinců ověřovala jednotná zkouška se stejnými podmínkami pro všechny. "Pokud student bude znát úroveň zkoušky, na kterou se musí připravit, je to pro něj velice pozitivní. Student tak bude vědět, co musí umět. Zároveň budeme-li vědět, co musí student umět, učitelé také budou vědět, co ho mají naučit,“ Jitka Lukášová z Katedry českého jazyka a literatury ZČU v Plzni.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám